• Informační portál pro Brno a okolí - kultura, finance, sport, obchod.

  • Jednička mezi portály pro Brno a okolí. Jsme s Vámi již 10 let.

  • Úplný kulturní přehled - u nás najdete vše, čím Brno žije!

čtvrtek 21.11.2024, Albert
zpět na úvodní stranu

Kultura, Brno - Kluby, koncerty, taneční akce



tento týden  | přístí týden  | všechny akce
 

Fléda

Štefánikova 24, 602 00 Brno, www.fleda.cz , levelb@fleda.cz , tel.: (+420) 533 433 432 

14.9., 21:00

Booka Shade


Berlínské duo Booka Shade otevře se svou live show novou sezónu na Flédě. Německé tech-housové star přivezou 14. září do Brna aktuální desku Cut The Strings a další EP´s. Spolu s věhlasnými hity připraví vzácnou taneční galashow, která shrne více než dvě dekády společné tvorby. Vstupenky budou k dostání od 25. 7. 10:00 na webu GoOut.cz a SMSTICKET, dále také v Indies a Hostelu Eleven v Brně.
Album Cut The Strings znamená pro Booka Shade návrat k původnímu dřevnímu zvuku. „Musíte si najít svůj hudební jazyk, který je rozpoznatelný. My se tou deskou snažíme říct, že jsme zpátky. Přicházíme s novou energií, novými cestami jak mluvit tímhle naším jazykem. Posouváme ho zase o kus dopředu,“ vysvětluje Kammermeier pro Futuremag. Na nahrávku navazují další dvě EP. Již vydané Quantum Leap v srpnu doplní Dissonanza. Zejména ono dokládá snahu o neustálé hledání cest. „Cílem bylo zkusit něco úplně nového. EP jsme postavili na zvláštních riffech a disharmoniích,“ dodávají oba členové dua. Na jedné straně tak Booka Shade vychází z bohatých hudebních kořenů. Ty se však s každou nahrávkou rozrůstají do nových dosud neslýchaných útvarů.

Walter Merziger a Arno Kammermeierem se potkali ve škole. Spojila je touha tvořit muziku a dosáhnout tak úspěchu. Jejich první hudební pokusy se váží k 80. létům. Až následující dekáda jim však přinesla společného životního partnera – techno. „Vydávali jsme tracky, jak to jen šlo. Na začátku nultých let jsme založili spolu s kamarádem Philippem Jungem (aka M.A.N.D.Y.) label Get Physical. Tehdy jsme se začali naplno věnovat pouze Booka Shade a jejich zvuku,“ popisuje Kammermeierem začátky současné kariéry. Jejich vydavatelství se od těch dob zařadilo mezi jednu z nejuznávanějších berlínských hudebních platforem.

Debutové album Memento (2004) znamenalo pro Booka Shade prakticky okamžitý pozitivní ohlas. Ocenění od Resident Advisoru i dalších tanečně laděných portálů vyneslo pozvánky na akce a festivaly první kategorie od Lollapaloozy po Tomorrowland. Následná deska Movements (2006) úspěch ještě posílila a potvrdila tak neochvějnost nově nabytého ocenění dua. Booka Shade vychvalovala média jako Pitchfork, BBC nebo Clash Magazine. To vyšlapalo cestičku k dalším pěti úspěšným řadovým deskám, včetně aktuální Cut The Strings (2018). Kromě nich vydala Booka dalších několik desítek singlů, EP a nespočet oblíbených remixů (např. Moby, The Knife, Depeche Mode či Moderat).

20.9., 19:00

Jana Uriel Kratochvílová & Illuminati.ca


Jana Uriel Kratochvílová je jednou z nejexcentričtějších a nejdivočejších žen československé pop-rockové scény posledních dekád. Zpěvačka s nezaměnitelným zjevem, ale především hlasovým projevem, si i díky oblíbeným žánrovým rošádám po léta drží originální hudební rukopis. Její aktuální uskupení Illuminati.ca se vyznačuje svébytnou fúzí melodického rocku a hard-coreové estetiky. Kapela přitom nezapomíná ani na starší popové hity Kratochvílové jako „Publikum tvé jsem já“ nebo „V stínu kapradiny“, které představuje v nových aranžích. Živá vystoupení doplňuje také taneční dada duo MetaDance, které vizuálně a pohybově ozvláštňuje koncertní zážitek.

Aktuální nahrávka Ruby Rose Mayhem (2017) vykresluje kapelu Illuminati.ca jako sestavu zkušených hudebníků, kteří se nebojí experimentovat. Skladby, které Kratochvílová nazpívala kompletně v angličtině, se žánrově pestře přelévají mezi hard-rockem a synth-popem. Právě kultivovaný, někdy na poměry Kratochvílové až umírněný hlasový projev funguje jako červená nit, která posluchače vede iluminatickou zvukovou krajinou. Na desce se autorsky podílel také Pavel Thorn Trnavský, autor řady dřívějších hitů Kratochvílové. Ten se do kapely vrátil loni po několikaleté pauze.

Textařka a zpěvačka Jana Uriel Kratochvílová začínala svou kariéru v 80. letech. Její tvorba tehdy patřila k nezajímavějším úkazům provinční pop-rockové scény. Kratochvílová byla od samého počátku osobností výstředního zjevu, což nevyhovovalo tehdejšímu komunistickému režimu. Zpěvačce, která si fanoušky získávala svým charakteristickým hlasem, nebylo po výjezdu na zahraniční vystoupení umožněno vrátit se do Československa. To vyústilo v její emigraci do Anglie, kde dlouhá léta žila, vystupovala a tvořila. Po pádu režimu se Kratochvílová začala vracet do Prahy, kde se usídlila i se svou současnou kapelou Illuminati.ca. Jejím kapelníkem je bubeník Jiří George Hrubeš (Pražský výběr), dlouholetý partner Kratochvílové. Kromě něj v současné sestavě účinkuje také zmíněný Pavel Thorn Trnavský (klávesy, perkuse), kytarista David Pavlík a baskytarista Jan Poky Pokorný.

PŘEDPRODEJ 250 Kč + poplatky sítě

23.9., 21:00

Colin Benders a Lorenzo Senni


Současná renesance zájmu o analogovou elektroniku pomáhá osvěžit mnoho zdánlivě vyčerpaných stylů. Jedněmi z těch, kteří ztělesňují schopnost rekonstruovat zajeté modely v nových a neotřelých variacích, jsou talentovaní producenti Colin Benders a Lorenzo Senni. Zatímco první jmenovaný, energický Holanďan vychází z hip-hopových kořenů své muzikantské minulosti, Ital Senni si věhlas získal netradičním pojetím devadesátkového trance a ravu.
Lorenzo Senni je zástupcem věhlasného labelu Warp, na kterém vydává třeba Aphex Twin, Flying Lotus nebo Danny Brown. Senniho osobité tvůrčí postupy vycházející z kolážovité produkce a úprav existujících melodií. Svou tvorbu popisuje jako rave voyeurism. „Stále mám v tomhle ohledu co říct – jde o vstup na scénu odněkud zvenčí. Hledám tam inspiraci a nové podněty,“ přibližuje Senni období, v němž se připravuje na vydání další desky. Svůj rukopis od noiseových počátků melodicky vytříbil zejména na EP Persona (2016). To aktuálně doplnil zejména úspěšným singlem The Shape of Trance to Come. Skladba se dočkala i mixtapu remixů z dílny Stingraye, Floriana Heckera nebo Tale of Us.
Senni má na svědomí kromě řady singlů a remixů celkem tři plnohodnotná EP. Premiérové Quantum Jelly (2012), následně Superimpositions (2014) a již zmíněnou průlomovou nahrávku Persona. I s jejich pomocí si vybudoval pověst jednoho z nejoriginálnějších elektronických producentů současnosti. Svá oceňovaná vystoupení prezentoval na hlavních stage festivalů jako je španělský Sónar, německý Melt nebo holandský Dekmantel. Kromě toho je Senni zakladatelem respektovaného labelu Presto!? Records.
Colin Benders, jeho parťák pro brněnské Echoes, si nejprve vybudoval jméno ve světě hip-hopu. Pod pseudonymem Kyteman vydal dvojnásobně platinové album The Hermit Sessions (2009). V té době zároveň odstartoval projekt The Kyteman Orchestra, který fungoval jako koncertní soubor. Společně vyprodukovali další tři alba, vyprodali řadu koncertů a zahráli si na festivalech jako je Pinkpop, Lowlands, Umbria Jazz nebo Rock Werchter. Jejich poslední projekt The Jam Sessions byl realizací myšlenky kompletně autentického vystoupení. Takto postupně vybudovali koncept, jak hudbu komponovat až před zraky diváků. 
Z této myšlenky Benders vychází i ve své současné tvorbě. Jeho živé taneční show staví čistě na improvizaci na modulárních syntezátorech. Live sety tak vznikají od prvotního šumu přímo na pódiu a nikdy se neopakují. Modulární techno v jeho pojetí často odráží vlastní hudební kořeny a další vlivy: „Beru si trošku ode všeho, co mám rád a upravím si to podle sebe. Na techno je to moc melodické, na trance zase moc hlasité. No a dubové kořeny zase můžou rozhodit ortodoxní fanoušky house music.“ Colin Benders pravidelně streamuje své domácí jam sessions na internetu pro tisícovky diváků. Právě díky strhující energii je holandský producent ceněným koncertním umělcem. Zahrál si třeba na Awakenings, Lowlands nebo Ars Electronica Festival.

Festival elektronické hudby ECHOES pravidelně pořádá klub Fléda. Jeho cílem je představovat nejaktuálnější zahraniční projekty ale také nadějné talenty české elektronické scény. Dramaturgie akce dává prostor audiovizuálním performancím a experimentování s hranicemi analogové a digitální hudby.

27.9., 22:00

Nicole Maudaber


Headlinerem podzimní Elektry bude jedna z nejvlivnějších žen světového techna. Charismatická producentka, DJka či promotérka Nicole Moudaber odpálí 27. září na Flédě svou show prověřenou snad všemi zásadními tanečními scénami planety. Hvězdu s ikonicky divokou tech-houseovou tvorbou i kudrnatou kšticí pravidelně hostí zásadní kluby ale i stage festivalů jako je Glastonbury, Electric Daisy Carnival nebo Coachella. Blízká spolupracovnice Carla Coxe a stálice labelů jako Drumcode, Bedrock nebo vlastních Mood Records se do Brna vrací po více než dvou letech.

Nicole Moudaber je v současosti jednou z nejvyhledávanějších techno DJů na scéně. Úspěchu přitom dosáhla v žánru, jemuž po léta dominují muži. „Naše scéna vychází z tolerance, rovnosti a lásky. Nevím, proč bychom měli hledět na pohlaví. Nemá to pro nás smysl,“ vysvětluje. Její tracky se pravidelně umísťují na nejvyšších příčkách žebříčků Beatport. Fanoušci oceňují její hudební rukopis charakteristický svou temnou perkusivitou a ráznou dynamikou. „Nebylo to snadné. Trvalo mi asi dva nebo tři roky, než jsem našla svůj zvuk. Musela jsem potlačit svoje hranice, abych se mohla posunout dál,“ přibližuje. Respektují ji i publicisté velkých médií typu New York Times, CNN, PAPER Magazine, Mixmag či Billboardu. Ten ji třeba označil jako tu: „Kterou byste rozhodně měli sledovat.“

Moudaber je nesmírně všestranná. V 90. letech začínala v Libanonu jako promotérka úspěšných tanečních akcí. Po přestěhování do Londýna začíná také produkovat svou vlastní hudbu. „Většina lidí nejdřív začne s DJingem, a až potom se dostanou do studia. Já to měla naopak,“ vzpomíná. Tak si v nultých letech postupně získávala pozornost i mimo britské ostrovy. Všiml si jí samotný Carl Cox, s nímž navázala úzkou spolupráci a jehož vydavatelství Intec se později upsala. Na řadě dalších jiných věhlasných labelů jako Drumcode, Bedrock, Second State, Circus Recordings, Truesoul, Terminal M, Kling Klong nebo Azuli vydala několik desítek singlů, remixů, mixtapů a EP. Kromě toho má na svém kontě i jedno úspěšné dlouhohrající album Believe (2013). V roce 2013 navíc založila vlastní vydavatelskou platformu Mood Records, na které vycházejí alba jí a spřátelených interpretů.

Svou tvorbu stavějící zejména na technu, housu a minimalu Moudaber ráda obohacuje žánrovými přesahy. Ideálním důkazem je na Grammy přijaté EP Breed. To využívá prvků rockových Skin, s jejichž frontmankou na albu spolupracovala. Kromě toho Moudaber uvádí vlastní rozhlasový podcast In the Mood. Týdenní show slyšelo více než šestnáct miliónů posluchačů v 50 různých zemích. Pořad v roce 2016 získal cenu Best Online Music Show na Online Radio Awards. Interpretka střídavě žijící v Británii, Americe a na Ibize je ambasadorskou Association For Electronic Music (AFEM). Aktivně také podporuje newyorský Lower Eastside Girls Club, spolek, který pomáhá mladým hudebnicím ze znevýhodněných poměrů.

I díky pestré škále zájmů se Moudaber stala zásadní osobností, s níž spolupracují hvězdy jako zmíněný Carl Cox, Danny Tenaglia, Adam Beyer, Carl Craig, Jamie Jones, Paco Osuna, Pan-Pot nebo Scuba. Její skladby byly zvoleny za nejlepší techno tracky v žebříčcích International Dance Music Awards (2016) a Beatportu (2015), kde se dokonce jeden z nich dostal do celkové Top 20 roku. Moudaber vystupuje na největších festivalech jako Tomorrowland, Awakenings, Glastonbury a Coachella. Je známá strhujícími koncerty s propracovanými vizuály. Během Electric Daisy Carnival a EDC Las Vegas byla dokonce kurátorkou vlastní MoodZONE stage. V minulosti už zazářila také v Brně, když byla v roce 2016 jednou z hlavních hvězd festivalu Apokalypsa.

VSTUPENKY:
V předprodeji 450 Kč + poplatky sítě 
Hostel Eleven, Dominikánská 11, otevřeno 8-22h
INDIES, Poštovská 2

1.10., 20:00

Princess Chelsea doprovodí Never Sol


Chelsea Nikkel alias Princess Chelsea vydává po třech letech nové řadové album. The Loneliest Girl vyjde jen pár týdnů před brněnským koncertem. Album vypráví o tom, jakou výzvu pro každého představují mezilidské vztahy: „I když nejsem ta “nejosamělejší holka”, nemám popravdě moc společenský život. Snažím se ale najít rovnováhu. O tom hledání je i nové album,” vysvětluje pro server Noisey.

Dosud zveřejněné singly I Love My Boyfriend a Wasting Time odhalují pestrobarevné aranže nové nahrávky Princess Chelsea. Upomínají tak k tomu nejlepšímu z popu 60. let, ale i pozdější osmdesátkové synth vlny. Ze skladeb zároveň čiší autorská vyzrálost. Chelsea si také udržuje nezaměnitelnou schopnost řešit dospělé otázky humorným, někdy až dětským způsobem. ,,Vždycky se snažím lidi nejprve přesvědčit o tom, že jsem vážně ta super nevinná dívčí postavička. Tomu odpovídá i má hudba. Pak je ale uhranu něčím temným. To dělám ze všeho nejraději,” přibližuje.
Chelsea v mládí vyrůstala v nábožensky silně orientované rodině. Potom, co vystudovala hru na klavír, se v šestnácti odstěhovala od rodičů. Místo vážné hudby začala objevovat svět popu. V polovině nultých let se přidala ke komunitě kultovního aucklandského labelu Lil Chief Records. Nejdříve vystupovala s kapelou Teenwolf, později byla členkou skupiny The Brunettes, kterou měl pod křídly kultovní label Sub Pop.
Svou sólovou kariéru Chelsea startuje v roce 2009 a už po dvou letech vydává debut Lil' Golden Book (2011). Právě z něj pochází singl The Cigarette Duet, který vice než 40 milióny zhlédnutí zpěvačku proslavil. Po dlouhé koncertní šňůře přišla v roce 2015 pozitivně přijatá deska The Great Cybernetic Depression. Na tu pak navázala zatím poslední nahrávka, kolekce coverů Aftertouch (2016).
Na Flédě vystoupí také Sára Vondrášková známá jako Never Sol. Pražská producentka, písničkářka a zpěvačka se širší veřejnosti poprvé představila v roce 2012. Pomohla jí k tomu spolupráce na filmu Davida Ondříčka Ve Stínu, k němuž nahrála titulní píseň Lay Down. Rok poté vydala pod dohledem Jana P. Muchowa prvotinu Under Quiet. Ta následně vyšla i v celosvětové reedici u renomovaného německého labelu Denovali Records.
V posledních letech se Never Sol zúčastnila třeba prestižní Red Bull Music Academy v Tokyu. Působila také v live bandu Floexe nebo se věnovala tvorbě hudby pro taneční představení s kolektivem Burki&com. Nyní vydává své dlouho očekávané druhé album CHAMALEO. To autorka staví zejména na vrstvených plochách svého podmanivého hlasu, analogových syntezátorech a pečlivě zvolených samplech. Never Sol v Brně představí zbrusu nový set, který doplňují dva spoluhráči na bicí a syntezátory.

6.10., 16:00

Lišák Memorial No.2, Titanic: křest desky Soumrak Titánů


Metalový večer: Titanic & Universe B & Dogma Art 85' & Lunatic Gods & Silent Stream Of Godless Elegy

Kromě koncertu samotného Titanicu se během tohoto večera můžete těšit na další porci tvrdé muziky.
Na křtu zahrají Silent Stream Of Godless Elegy. Moravská kapela s češtinou na rtech. Držitelé dvou hard'n'heavy Andělů. Melancholická a zároveň hřmotná hudba, setkání zadumaného metalu s folklórními motivy dávné Moravy. Zadoomaní moravští náladotvůrci aktuálně propagují své nové album Smutnice.

Dalšími hosty večera budou Lunatic Gods. Slovenská metalová legenda po 100 letech opět v Brně. Nové songy z alba Turiec a posila za bicími Martin "Marthus" Škaroupka. Písně z turčanských lesů a luk naživo!

Křest alba Soumrak Titánů si nenechají ujít ani pánové z Dogma Art '85. Legendární brněnská hard rocková formace v čele s Ladislavem Obludáriem Škaroupkou v klasické sestavě z 80. let aneb Škaroupka-Němeček-Rakušan-Kern opět spolu na jednom pódiu!

A to pořád není vše. Svoje polena do metalového kotle přidají také UNIVERSE B. Novodobý pokračovatel staré školy progresivního rock/metalu. Skladby kapely jsou založeny na hráčské ekvilibristice s důrazem na skladbu a melodií tak, aby byly vstřícné poslechu. UNIVERSE B vás provedou nezmapovanou částí vesmíru.

Součástí křtu bude i charitativní bazar metalových CD, LP, kazet, triček a dalšího merche.

Vstupné: předprodej 200Kč, na místě: 299Kč

9.10., 20:00

WWW Neurobeat


Album Neutopíš se dvakrát v téže řece těží z prověřené spolupráce zakládajícího člena Ondřeje Anděry a textaře Lubomír Typlta. První rozvíjí svá rytmicky bohatá hudební plátna, ten druhý dokresluje jejich dystropičnost s pomocí imaginativních slov. „Pokud Ondřej souhlasí s mými texty, dostane je s hudbou do takové intenzity, že je jedno, kdo se na čem podílel. Pracujeme na společném projektu. Často jsem říkal, že bych sám bez WWW nikdy nepsal a to je pravda. Neměl bych tu rozhodující motivaci,“ popsal Typlt pro server Aktuálně autorskou spolupráci.

V pořadí čtvrtá řadová deska WWW zahrnuje deset skladeb. Ty přinášejí i po více než dvou dekádách existence kapely zásadní novinky. Nahrávka je například evidentně textově i hudebně přímočařejší. Nové rytmické podněty přinesly nečekané souvislosti frázování zpěváka Anděry a beatu. Atmosféru podtrhuje svým kovovým projevem také zpěvačka Milesa, která je nedílnou součástí sestavy. Textové motivy nabízejí doposud nevídaně otevřená sdělení, která namísto úzkosti vyvolávají touhu k činu. Na desce je podprahově přítomno násilí a vojenská mašinerie, například ve skladbě Letadla: „Postavím se sám do čela toho pluku, když nemáme sobě rovného nepřítele, tak napadneme alespoň partu malých kluků.“

Kapela WWW vznikla v Praze na počátku 90. let, tedy v období pádu komunistického režimu tehdejšího Československa. V té době byla jednou z prvních, které v Česku experimentovaly s hip-hopem. V pozdějších letech s rozšiřováním internetu WWW doplnila svůj název o přídomek Neurobeat. Zároveň začala pracovat s živými nástroji a odklonila se od klasické rapové produkce. Na přelomu milénia skupina přerušila činnost a její členové se věnovali svým dalším povoláním. Zakládající hudebník WWW Ondřej Anděra je filmový režisér a textař, Lubomír Typlt je malíř.
WWW se vrátila na scénu v roce 2006 s debutovým albem Neurobeat. To tehdy vyšlo jako vůbec první nahrávka nově vznikajícího labelu BiggBoss, který uskupení zastupuje dodnes. WWW od té doby vydala další dvě veleúspěšná alba Tanec sekyr (2008) a Atomová včela (2013). Kapela byla také několikrát headlinerem velkých hudebních festivalů v Čechách a na Slovensku, například Colours of Ostrava a Pohoda Festival. Aktuální album má na přebalu práci Krištofa Kintery. Uvnitř bookletu jsou vedle textů WWW v češtině a angličtině také díla malířů Miroslava Polácha, Adama Štecha, zmíněného Lubomíra Typlta a fotografa Ivana Pinkavy.
O afterparty brněnského křtu se postará DJ Alyaz, zakladatel labelu Sapyens, produkující pod pseudonymem Self. Od roku 2011 je spojovaný s tuzemským labelem BiggBoss, ale jeho aktivity přesahují hranice republiky. Má pravidelný pořad na 10 Twenty Radio z Bristolu a často hraje v zahraničních klubech. V jeho setech se mísí bass music, grime, hip hop, uk funky nebo jungle.

PŘEDPRODEJ: 250 Kč + poplatky sítě 

16.10., 20:00

Adam Baldych


Za osm let od svého vzniku se skupina Korben Dallas vypracovala z undegroundové scény na jednu z nejzajímavějších kapel slovenské alternativy s širokým žánrovým rozpětím. Do rockově laděných skladeb promítá vliv slovenské lidové hudby, world music, klasické hudby i jazzu podpořený řadou zajímavých hudebních spoluprací. Trojice (resp. čtveřice, posílená o stálého hosta Ľuba Petrušku z Chiki Liki Tu-a a Tugriki) nahrávala a vystupovala s Anetou Langerovou, Janou Kirschner, pěveckým souborem Cambiar La Música nebo s monumentálním orchestrem Slovenského rozhlasu.

Na podzim se vydává na klubová pódia s polským jazzovým houslistou Adamem Bałdychem. „Vždycky jsme měli velké štěstí na lidi, s nimiž jsme mohli spolupracovat, chyběl nám ale někdo z první jazzové ligy, takže teď jsme si doplnili sbírku. Posluchači uslyší naše písničky v nové podobě, která ale vyznívá velice přirozeně. S Adamem si rozumíme i lidsky, což je pro nás hodně důležité,“ popsal spolupráci Juraj Benetin. Na jednom pódiu s Adamem Bałdychem se Korben Dallas sešli už na konci roku 2017. V rámci tradičního projektu Mosty–Geszarim společně odehráli více než půl hodinové vystoupení, které je bavilo na tolik, že se ve spolupráci rozhodli pokračovat a rozšířit ji na celovečerní program klubového turné. „Rád tvořím hudbu na hranici žánrů a kultur. V tomto projektu kombinujeme energii rockové kapely s jazzovou sofistikovaností – jde o výjimečné umělecké spojení,” vyjádřil se k němu polský jazzman Adam Bałdych.

Teprve 32 letý houslista Adam Bałdych je uznávaným hráčem. Spolupracoval s předními světovými jazzmany Billy Cobhamem nebo Jimem Beardem, vystupoval na zásadních jazzových pódiích včetně Montreux Jazz Festivalu a hamburské Elbphilharmonie. Díky stipendiu na prestižní škole Berklee College of Music v Bostonu si postupně vypracoval svůj hudební styl. Překvapivým způsobem v něm kombinuje techniku pizzicato (hra bez smyčce, kdy jsou struny rozechvívány prsty), arpeggio (akordy nejsou hrány najednou, ale rychle tón za tónem jako při hře na kytaru), flažoletové tóny (vytvářené jemným dotykem prstu na určitém místě struny) a flautato (jemná hra smyčce na hmatníku). Výsledkem je větší přirozená barevnost houslí a originální zvukový efekt, jemuž sám říká „breathing violin“ (dýchající housle). Německý muzikolog a jazzový publicista Ulrich Olshausen o něm napsal, že je „bezpochyby technicky nejrozvinutějším houslistou současnosti a můžeme od něj očekávat téměř cokoli“ (Frankfurter Allgemeine Zeitung).

PŘEDPRODEJ: 270 Kč + poplatky sítě

17.10., 20:00

The Antagonists


Koncertní premiéru měl projekt na loňském festivalu filmové hudby Soundtrack v Poděbradech za doprovodu symfonického orchestru. Návštěvníci brněnského, v historii The Antagonists teprve třetího vystoupení se mohou těšit na komornější smyčcové aranžmá generační hymny Lucky Boy (Samotáři), křehké téma z filmu Grandhotel, aktuální hit Cowboy Of The River (Teorie tygra), temné melodie z filmů Ve stínu a Normal, hudební hravost filmu Ženy v pokušení nebo ústřední píseň Out Of Shadow provázející polský easternový film Yuma. Na pódiu kromě houslí, violoncella, klavíru a kytary zazní také elektronika a hra na pilu za doprovodu podmanivého hlasu Emy Brabcové (Luno, Khoiba) a uhrančivého zpěvu Václava Havelky (Please The Trees).

K filmové hudbě přivedl Jana P. Muchowa David Ondříček, režisér generačních snímků Šeptej (1995) a Samotáři (2000). Film ho ale fascinoval už od dětství. „Často jsem si na kazeťák s bráchou nahrával některé oblíbené melodie z filmů nebo seriálů. Jestli se rozzlobíme, budeme zlí, Marco Polo, Profesionálové nebo Belmondův Profesionál, to jsme poslouchali donekonečna,“ prozradil v rozhovoru pro iReport. Své přesvědčení, že hudební složka filmu má sloužit celku a pomáhat naplnit režisérovu vizi, využil ve více než 30 snímcích, za které získal řadu významných ocenění. Mezi nimi čtyři České lvy, cenu České filmové kritiky nebo cenu Slovenské filmové akademie Slnko v sieti.

Album The Antagonist (2017) patří v českých vydavatelských vodách k jedinečným projektům. Filmových soundtracků nebo instrumentálních nahrávek s filmovou hudbou vychází poměrně hodně, ale album filmových písniček z různých snímků jednoho autora je v domácím prostředí nezvyklé. Aby album znělo kompaktně, Muchow ze své filmografie vybíral především zpívané skladby, a to výhradně v angličtině. Jednotící atmosféru mu pomohly zachovat také instrumentálky, které tvoří přibližně třetinu desky. Rozmanitost nahrávky do koncertní podoby převedl s uskupením The Antagonists, jehož je spolu s šesti dalšími osobnostmi české alternativní scény členem. Kromě zpěváků Emy Brabcové  a Václava Havelky k nim patří Marek Doubrava (Hm..., ex Tatabojs), Jan Janečka (Southpaw, Republic Of Two, Luno), Marie Dorazilová (PKF - Pražská filharmonie, Krása Quartet) a Jenovéfa Boková (Comenius Quartet).
Večer filmových příběhů zahájí Ondřej Holý alias dné, producent křehkých klavírních melodií, které kombinuje s experimentálními zvuky. Držitele prestižních hudebních cen (Vinyla, Apollo, Anděl) za debutovou desku These Semi Feelings, They Are Everywhere (2016) vystřídá autorské čtení jedné z nejvýraznějších osobností současné české poezie Jana Těsnohlídka. Jeho texty byly zhudebněny kapelami Umakart, Lesní zvěř a Bad Karma Boy. Na Flédě představí svou nejnovější sbírku Hranice a zdi i starší tvorbu.

PŘEDPRODEJ: na sezení 400 Kč  / na stání 350 Kč (+ poplatky sítě) 

18.10., 20:00

Seafret


Jack Sedman a Harry Draper dostali do vínku talent od hudebního pána boha. Charismatická dvojice usazená v Londýně má kromě poctivého muzikantského umu ještě něco navíc. Nejlépe to dokládají desítky milionů poslechů jejich skladeb na Spotify či Youtube. Hudba Seafret stojí na odkazu klasického folkového písničkářství a silném Sedmanově hlase. Její atmosféričnost obohacují propracované elektronické elementy. Po veleúspěšném debutovém albu Tell Me It’s Real kapela začala zveřejňovat střípky nového materiálu, s nímž se teď chystá i do Brna.

Debutové album Seafret se nerodilo lehce. Tell Me It’s Real je kolekcí skladeb, které vznikaly v horizontu několika let. Na rozdíl od začátků, kdy duo trvalo na čistě akustickém provedení písní, je nahrávka zvukově mnohem bohatší. „Od chvíle, kdy jsme začali experimentovat s různými zvuky, jsme propadli závislosti na hledání nových a nových,“ vysvětlil Sedman proměnu zvuku pro britský Songwriting Magazine. „Víme, že ty songy fungují i čistě akusticky, protože jsme je tak skládali. Pokud bychom je někdy měli zahrát třeba jen na ulici, stačí vytáhnout kytaru a hrát,“ dodal. Nový singl Blank You Out spolu s teaserem na další dosud bezejmennou skladbu naznačují, že Seafret plánují na další nahrávce přetavit nabyté sebevědomí v ostřejší kytarové aranže.

Název Seafret je slovní hříčkou odvozenou od kytarového hmatníku (freatboard). Odkazuje k přímořskému (seacoast) městu Bridlington, odkud oba členové dua pocházejí. Právě zde se Jack Sedman (zpěv) a Harry Benjamin (kytara) poprvé potkali na písničkářském open-micu v roce 2011. Po pár letech čistě akustické produkce začalo duo lákat hledání vlastního specifického rukopisu. Tuto cestu dokumentují vydaná EP Give Me Something (2014) a Oceans (2015). Nejjasnějším otiskem je pak debutové album Tell Me It’s Real (2016). Seafret se s ním dostali do žebříčku TOP 60 alb v Británii. Zároveň díky němu vyrazili na první evropskou tour, během níž se loni poprvé podívali i do pražského Café V Lese. Krátkými ukázkami teď kapela na 13. července oznámila zveřejnění nové tvorby. Ta je předzvěstí rodícího se druhého alba.

25.10., 20:00

Skyline


V lednu uplynulo 20 let od prvního koncertu Skyline, kapely, která si postupně vydobyla neotřesitelné vůdčí postavení na poli české taneční hudby. Její loňský koncert na Flédě byl fenomenální, a díky České televizi se jeho značná část pro budoucí generace zachovala v pořadu KOMBO (ČT Art, premiéra 13. dubna 2018), v dílu mapujícím historii i současnost Skyline od původní sestavy No Shit Sherlock po album Jungle.

Energická pětice aktuálně pracuje na osmé studiové desce, kterou na jaře zahájila singlem Till The Morning Comes. Podle kapely však nemá předjímat budoucí podobu alba. „Ten song nám šel od začátku tak dobře od ruky, že si o vydání sám řekl,“ vysvětluje Radek Bureš, bubeník a zakládající člen Skyline. „Nechtělo se nám s ním čekat další rok, než bude hotová celá deska... Je to taková optimistická věc o pocitu, kdy tančíte v noční euforii a je vám v tu chvíli úplně jedno, jaké starosti na vás čekají ráno. Něco jako poslední večírek na palubě Titanicu.“ Od června singl doprovází vtipný videoklip režisérů Tomáše Bláhy a Dužana Duonga, se kterými kapela spolupracovala už na příbězích předchozích skladeb (Timeless, Ocean, Rave). Blatenského Davida Guettu z klipu Rave vystřídal další snílek a outsider, tentokrát z městského prostředí, který se rozhodne zúčastnit street dancové taneční soutěže.

Skyline mají za sebou stovky živých vystoupení, za která získali řadu ocenění. Pravidelně hrají na nejdůležitějších tuzemských festivalech, koncertovali na Slovensku, v Polsku, Německu, Portugalsku, Anglii, Franci a USA. Účastnili se prestižních zahraničních festivalů Eurosonic a Sziget. Od svého prvního vystoupení jako předkapela Tata Bojs (16. ledna 1998 v pražském klubu Delta) vydali sedm dlouhohrajících desek, z nichž poslední tři v současné sestavě fungující od roku 2012. Zásadní změnu pro kapelu znamenal příchod Marky Rybin (2008), která s sebou přinesla ostřejší muziku a temnější zvuk alba Private Madness, Public Danger (2010). V roce 2013 se kapela vrátila k elektroničtějšímu a tanečnějšímu soundu s deskou Fairytape nahranou ve vlastní produkci. O mix a mastering se postaral Matouš Godík, který míchal i zatím poslední vydané album Jungle (2016) a singl Till The Morning Come.

Cena vstupenek: předprodej 230 Kč + poplatky sítě / na místě 290 Kč

26.10., 21:00

Djedjotronic


Talentovaný DJ a producent Djedjotronic je jedním z nejvýraznějších interpretů nové generace francouzského elektra. Je také členem věhlasného německého labelu Boys Noize. I díky němu aktuálně tvoří v Berlíně. Okolní vlivy se odráží v Djedjotronicově dystropické, někdy až industriální muzice. Jeho tracky cíleně narušují zajeté mantinely tanečního žánru. Přitom však autor reflektuje bohaté kořeny svého francouzského hudebního domova. „Je to jako velká rodina se společnou vášní a vlastními duchy z minulosti,“ přiblížil. 

Do Brna Djedjotronic přiveze svou dlouhohrající prvotinu R.U.R. Francouzský producent na ní rozvíjí futuristickou vizi vztahu lidí a strojů, která trochu paradoxně vychází z velkého díla české minulosti. Stejnojmenná hra Karla Čapka z 20. let minulého století reflektuje podstatu lidské humanity. Čapek v ní mimo jiné světu poprvé představil slovo „robot“. Djedjotronic na tomto základu sestavil svou dosud zvukově nejvyspělejší kolekci. Album o jedenácti skladbách vychází 14. září pod hlavičkou Boys Noize. Objeví se na něm také dva hosté, vokalisti Douglas McCarthy a Nitzer Ebb.

Jeremey Cottereau začínal s hudbou v prostředí kytarovek nultých let. Pseudonym Djedjotronic a s ním i celá elektronická kapitola Cottereauova života se píše zhruba od roku 2007, kdy vyšlo jeho debutové EP Turn Off. S rozšiřováním internetu a platforem typu Myspace se tehdy zvedá silná vlna elektronického revivalu. Nastalá situace hudebníkům umožnila postupně rozmazávat hranice mezi mainstreamem a undergroundem. „Lidé dneska přijímají elektro stejně, jako to dělají s popem,“ vysvětlil Cottereau. Na tento fakt zareagovalo i vydavatelství Boys Noize, které vzniklo kolem stejnojmenné elektro hvězdy z Německa.

Label tehdy započal právě přes internet spojovat netradiční elektronické producenty, jako je Djedjotronic, a otevřel tak nový posluchačský prostor. „Byl jsem fascinován možností, dělat si všechno podle svého,“ popsal Cottereau své tvůrčí začátky. První nahrávkou pod hlavičkou Boys Noize pro něj bylo EP Dirty & Hard (2009). Následovaly nahrávky Bit This Thin (2010) nebo Kaiko (2013). Kromě toho vydal francouzský hudebník řadu singlů a kolaborací (třeba s Miss Kittin nebo Cardopusher). Remixoval pro Depeche Mode, Tigu, Boys Noize, UNKLE a další. Působil také u dalších vydavatelství jako je Zone, Level75 nebo Ed Banger. V Česku vystoupí Djedjotronic poprvé od roku 2016, kdy hrál v pražském klubu Storm. Kromě řady klubů v Paříži, Berlíně a Londýně se představil třeba na španělském Sónar festivalu nebo Red Bull Music Academy.

Festival elektronické hudby ECHOES pravidelně pořádá klub Fléda. Jeho cílem je představovat nejaktuálnější zahraniční projekty ale také nadějné talenty české elektronické scény. Dramaturgie akce dává prostor audiovizuálním performancím a experimentování s hranicemi analogové a digitální hudby.

PŘEDPRODEJ: 350 Kč + poplatky sítě 

1.11., 20:00

Zrní


Oceňovaní zástupci domácí alternativní scény Zrní vydávají vinylové EP Spící. Pro jeho křest 1. listopadu si vybrali brněnskou Flédu. Na desce se objeví materiál, jenž volně navazuje na loni vydané úspěšné album Jiskřící. Kromě čtyř nových písní čeká návštěvníky koncertu intenzivní smyslový zážitek, autentický pódiový projev a špičkové instrumentální výkony.

Oproti své původní podobě, prošly všechny písně ještě menšími nebo většími změnami. Kapela se znovu vrátila do studia Ondry Ježka, aby upravila mix tam, kde jí s odstupem připadalo, že by to šlo ještě jinak a jednu písničku dokonce nahrála znovu, v rychlejší verzi s přímočařejší aranží. Na konečnou podobu skladeb si milovníci Zrní musí počkat do 26. října, kdy EP vyjde. Jisté je zatím jen to, kde ho chtějí pokřtít: „Spící pokřtíme v Brně na Flédě, kde to máme moc rádi, kvůli dobrýmu zvuku, kterej tam je a kvůli lidem, se kterýma tam vždycky vznikne super atmosféra, jak v kotli na derby Sparta Slavia.“ (Zrní). 

Výslednou desku Spící popisuje frontman kapely Honza Unger: ,,Když jsme loni u Ondry Ježka domíchávali písničky nahraný v Madridu pro album Jiskřící, museli jsme čtyři věci vyřadit, aby nebyla deska moc dlouhá. Vedli jsme kolem toho, na koho padne ten černej Petr, dlouhý diskuse.Nešlo totiž jenom o to, jak je která písnička dobrá, ale taky o to, jak bude album fungovat jako celek. Jaká na něm vznikne chemie. Nakonec se rozhodlo a nám ty čtyři písničky zbyly. Řekli jsme si ale, že je určitě za nějakou dobu vydáme, protože by bylo škoda, kdyby zůstaly v šuplíku. A teď ta doba přišla. Vydáváme je na malym vinylu. Taková malá, moc pěkná věc s písničkama, který nakonec pěkně fungujou spolu právě takhle ve čtyřech.“ 

Rok 2017 byl pro kapelu Zrní přelomový. Její členové úspěšně prošli hudebními i osobními krizemi, což se pozitivně odrazilo na euforické až katarzní atmosféře alba Jiskřící, jímž kapela vstoupila do elektronických krajin blízkých ambientu. Oslava vydání poslední desky vyvrcholila v říjnu 2017 velkolepým křtem ve vyprodaném Foru Karlín, kde si sehraná pětice splnila jeden ze svých muzikantských snů. O tom, že si za svou hudbou stojí i po letech, svědčí nedávný návrat k dnes již kultovní skladbě Hýkal, které se letos po šesti letech dostalo vizuální podoby. Klip k hitu, jenž vznikl vlastně náhodou a podvědomě, kapela svěřila do rukou režiséra Tomáše Bláhy, s nímž spolupracovala už na klipech Jiskřící raketa TOTO, Když se ztratíš a Igor Pelech.

Cena vstupenek: předprodej 250 Kč (+ poplatky sítě), na místě 290 Kč

7.11.-8.11., 19:00

MIG 21


Exkluzivní dvojkoncert populární taneční, pěvecké a striptérské skupiny Mig 21 v rámci jejich podzimního tour. Připravte se na divokou show a taneční kreace Jiřího Macháčka.

Kapela ve složení Jiří Macháček (zpěv), Pavel Hrdlička (trubka, klávesy), Jan Hladík (bicí), Tomáš Polák (kytara) a Adam Stivín (baskytara) nás svými dadaistickými texty a multižánrovým popem drží mimo realitu všedního dne už od roku 1998.

Členové jsou úzce svázaní i s filmem. Jiří Macháček je ikonický herec své generace (Samotáři, Jedna ruka netleská, Horem pádem, Vratné lahve, Muži v naději, Pohádkář, Wilsonov), písničky Mig 21 se objevily třeba ve filmu Tomáše Vorla Skřítek. Jirka Macháček společně s Tomášem Polákem napsali úvodní píseň k filmu Muži v naději a Pavel Hrdlička, který hraje na trubku a na klávesy, je oceňovaným filmovým střihačem (Český lev za snímky Protektor a Hořící keř).

Cena předprodej: 360Kč

9.11., 21:00

Vitalic


Vitalic se řadí mezi legendy francouzské elektronické scény. Osobitý umělec původem z Dijonu formoval na přelomu milénia její charakter spolu s interprety jako Daft Punk, Justice nebo Black Strobe. Na podzim vyráží na turné Olympia k desce Voyager, s níž se do Česka vrací po 2leté pauze. Brněnský koncert bude přehledem toho nejlepšího z tvorby umělce, který za dvě desetiletí fenomenální kariéry vystupoval po celém světě a na největších elektronických akcích jako Tomorrowland či Awakenings.

Album Voyager (2017) vychází po autorově pětileté tvůrčí odmlce. Nahrávka je koncepčním albem, které vypráví příběh kosmického putování. Vitalic se s ní pokouší vrátit duši do světa současné taneční muziky. ,,Je to reakce na aktuální přebytek EDM, z části ale také na mou předchozí tvorbu," vysvětlil pro server DJ Times a dodal: ,,Neustále se zaměřujeme na energii a sílu. Možná ale zapomínáme na hloubku sdělení za tím, na vyprávění příběhů." Věhlasná média jako Pitchfork nebo Clash oceňují zejména energii nových skladeb, zároveň poukazují na Vitalicův přetrvávající cit pro hit.

Vitalic (a.k.a. Pascal Arbez-Nicolas) je významný producent a umělec s nezaměnitelným hudebním rukopisem. Jeho hudba spojuje různé elektronické taneční styly zejména techno, disco, synth-pop a new wave. Vitalic začínal s hudbou v prostředí francouzského tanečního undergroundu koncem 90. let. Své první EP Poney vydal v roce 2001 u legendárního německého DJ Hella na labelu International DeeJay Gigolo Records. Debutové dlouhohrající album OK Cowboy (2005) se dodnes řadí k výstavním příkladům přirozené symbiózy temných techno a electro tracků s popově chytlavými bangery. Vitalic postupně vydal pět dlouhohrajících alb, více než dvě desítky singlů a v neposlední řadě také nespočet známých remixů interpretů jako Moby, Björk, Röyksopp nebo Jean Michel Jarre.

PŘEDPRODEJ +VSTUPNÉ:
1. vlna 380 Kč + poplatky sítě
2. vlna 440 Kč

10.11., 20:00

Peter Hook oživí hity Joy Division i New Order


Autor nezapomenutelných basových linek Peter Hook míří do Brna. Spoluzakladatel kapel Joy Division a New Order vystoupí 10. listopadu na Flédě spolu s uskupením The Light. Jejich koncertní show shrne to nejlepší z tvorby obou legendárních skupin. Fanoušci tak mají neopakovatelnou možnost slyšet v originálním autorském pojetí naživo hity od Love Will Tear As Apart až po Blue Monday. Vstupenky za 550 Kč + poplatky budou k dostání od 20. 7. 10:00 na webu GoOut.cz a SMSTICKET, dále také v Indies a Hostelu Eleven v Brně.
Peter Hook and The Light prosluli strhující koncertní interpretací písní Joy Division a New Order. Parta, ve které kromě Hooka vystupuje i jeho syn Jack Bates (basa), David Potts (kytara, klávesy), Martin Rebelski (syntezátory, klávesy) a Paul Kehoe (bicí), se dala dohromady v roce 2010. Od té doby sbírá pochvalné recenze za to, jakým způsobem přistupuje k odkazu zmíněných hudebních ikon. Fanoušci i publicisté oceňují zejména autentické autorské pojetí skladeb, které se vyhýbá snaze o pouhé napodobování. „Hook zvolil přesně tu ideální polohu – nesnažil se napodobit nenapodobitelného Curtise, zpíval za sebe, a i proto ve výsledku zněly písně jako originály. Plné emocí, neurotické zběsilosti a všudypřítomné sklíčenosti,“ hodnotil třeba poslední vystoupení v Česku Musicserver.

Hookův aktuální ansámbl pracuje na jednotlivých turné koncepčně s tvorbou jedné či druhé kapely. Podzimní šňůra, v jejímž rámci zavítá i do Brna, však spojuje nesmazatelné skladby obou. Vzniká tak neopakovatelný koncertní zážitek. „Nakonec, jen pár hudebníků se může pochlubit životopisem nabytím tolika vlivnými hity jako Peter Hook. Při poslechu těch nesmrtelných basových linek bude už navždycky běhat mráz po zádech,“ shrnuje jedna z posledních koncertních recenzí serveru Orlando Weekly. 

Hook založil Joy Division s Bernardem Sumnerem v roce 1976 po tom, co spolu navštívili koncert Sex Pistols. Kapela stihla během své čtyřleté existence vydat dvě alba Unknown Pleasures (1979) a Closer (1980). Druhé z nich vyšlo dvě měsíce poté, co psychickými problémy zmítaný frontman Ian Curtis spáchal sebevraždu v předvečer prvního turné po Americe. Obě desky jsou dodnes považovány za jeden z milníků vývoje kytarové muziky. Hudba Joy Division se stala definicí pro žánr post-punk, z nějž vychází většina dnešních kytarovek.

Spolu s následovníkem, New Order, pak Hook vydal další osmici studiových nahrávek. Ty jsou dodnes neméně ceněné. Spolu s Kraftwerk vytvářeli New Order to, čemu dnes říkáme synth-pop. Kromě toho Hook nahrál album One True Passion spolu s Revenge, desky Music for Pleasure a Monaco spolu s uskupením Monaco a jedno album It's a Beautiful Life v rámci projektu Freebass.

PŘEDPRODEJ +VSTUPNÉ:
550 Kč + poplatky sítě / na místě 600 Kč

18.11., 19:00

Too Many Zooz


Koncert se koná v rámci série [loveit] sound podporované Jägermeisterem. Návštěvníci Flédy se mohou těšit na dokonalý smysl pro rytmiku a chytlavé melodie divoké trojice Too Many Zooz, která si své posluchače získává doslova na první poslech. Ve svých živých performance se vrací ke kořenům jazzu, rocku i africké hudby a nápaditě je kombinují s prvky EDM nebo housu, zásadně však tvoří bez použití elektronických nástrojů a efektů. Svůj hudební styl označují jako „brass house.“

Milovníci buskingu a pravidelní návštěvníci Flédy si loni v létě jistě nenechali ujít koncert jiné hvězdy z podzemky Lucky Chops. Právě s touto kapelou začínal hrát v newyorských ulicích Leo Pellegrino (barytonsaxofon), který ji v roce 2013 opustil a s jinými spolužáky z Manhattan School of Music Mattem "Doe" Muirheadem (trubka) a Davidem "King of Sludge" Parksem (bicí) založil Too Many Zooz.

V roce 2015 se trojice vydala na své první turné po malých amerických klubech. O rok později vydala debutovou desku Subway Gawdz a Beyoncé ji vyzvala ke spolupráci na svém oceňovaném albu Lemonade. Too Many Zooz ji pak doprovázeli i na živém vystoupení při předávání CMA Awards 2016. ,,Bylo to úžasné a velmi profesionální. Beyoncé byla moc milá a celá tahle zkušenost byla prostě skvělá. Opravdu se nedá popsat slovy, co jsme tehdy cítili,“ vzpomíná na zásadní hudební zkušenost Leo Pellegrino. Kromě dlouhohrající studiové desky má kapela na kontě další čtyři EP a nespočet živých koncertů na malých i velkých pódiích v Americe i v Evropě.

Původní termín brněnského koncertu byl 5. listopadu 2018, ale ze závažných důvodů byl přeložen na 18. listopadu. Pokud si někdo zakoupil lístek a nevyhovuje mu náhradní termín koncertu, vstupné mu bude vráceno do 7. listopadu v plné výši tam, kde lístek koupil.

Cena vstupenek: předprodej 490 Kč 

20.11.,  

Dub FX


Australský hudebník a performer Dub FX přiveze 20. listopadu na Flédu čestvé singly z připravované desky. Tvůrce, který si při svých one-man show vystačí jen s ústy a několika elektronickými krabičkami je ztělesněním hudební nezávislosti. Od baťůžkářského způsobu cestování a vystupování po celém světě až po vydávání na vlastním labelu jde Dub FX svou vlastní cestou. Jeho nakažlivě pozitivní vystoupení doplní dlouholetý parťák, saxofonista Mr Woodnote. Vstupenky za 480 Kč + poplatky sítě budou k dostání od 18. 7. 10:00 na webu GoOUT.cz a Smsticket, dále také v Indies a Hostelu Eleven.  
Benjamin Standford aka Dub FX od prvních buskerských krůčků žije svůj sen o cestování a živém hraní po celém světě. Přitom se jen tak mimochodem vypracoval do pozice jednoho z nejžádanějších koncertních hudebníků současnosti. Se třemi úspěšnými sólovými alby, stovkami miliónů views na Youtube a tisícovkami fanoušků se Standfordův sen naplnil nad okraj. Další zastávkou jeho pohádkové hudební poutě bude Brno, kam přiveze aktuální album Thinking Clear a také čerstvé singly z připravované nové desky.

Poslední deska Thinking Clear je pro Standforda splněným snem. Nahrávka vznikala v jeho nově dostavěném domácím studiu v lesích nedaleko Melbourne. Svou dosud nejpestřejší hudební kolekci Standford skládal poprvé spolu s kapelou. „Po koncertní šňůře, kterou jsme odehráli ve třech, jsme se zavřeli společně do studia a všechno to probíhalo přirozeně. Ti kluci znají mé publikum a rozumí tomu, o co se snažím,“ popsal serveru Indieberlin. Nejnovější singly Dub FX jako Listening nebo Skylarking Dubplate (spolu s legendárním Horacem Andym, spolupracovníkem Massive Attack) potvrzují trend bohatší instrumentace. Čerstvé tracky však zároveň signalizují muzikantův návrat k reggae kořenům.

Benjamin Standford začínal s hudbou na přelomu milénia v kytarových N.O.N. Už na jejich jediné nahrávce Exeunt Omnes (2004) je možné rozpoznat pozdější Standfordův široký žánrový rozptyl. V roce 2006 opouští Melbourne a vyráží do Evropy, kde začíná jeho sólová kariéra jako Dub FX. „Můj plán byl nikdy nevybouchnout, prostě cestovat a neustále tak čerpat inspiraci,“ zavzpomínal na začátky, kdy jako busker na ulicích překvapoval kolemjdoucí svými živými performancemi. Prvním hudebním domovem se pro Dub FX stala Británie, která v nultých letech stále jela na vlně triphopové mánie.

V roce 2007 vydává Dub FX premiérovou desku, která vznikla z nahrávek pouličního hraní. Následovala první regulérní řadová alba Everythinks a Ripple (2009) a A Crossworlds (v rámci projektu Kila Mega Giga Tera spolu se Siriusem). Diskografii později doplnila Theory of Harmony (2013) a zatím poslední deska Thinking Clear (2016). O více než dekádu trvající kariéře Dub FX vznikl i filmový dokument. Standford přitom kromě vlastní tvorby produkuje také hudbu pro jiné muzikanty. K tomu dopomáhá i label Convoyunltd, který funguje jako platforma pro tvorbu Dub FX a spřátelených umělců. 

Host brněnského koncertu Mr Woodnote je v Bristolu usazený saxofonista, skladatel a producent. Jeho dlouholetá spolupráce s Dub FX stojí na společné vášni pro improvizované živé performance. Ta v zásadě čerpá z kouzla beatboxu, smyček a živých nástrojů. V případě Mr Woodnote jde pak zejména o klasický a elektrický saxofon. Charismatický umělec má na kontě tři nahrávky a pravidelně vystupuje na velkých festivalech včetně Glastonbury, BoomTown, nebo Shambala. Spolu s dalšími dvěma hudebníky a vokalisty tvoří projekt The Most Trio, který spojuje hip-hop a funk.

PŘEDPRODEJ +VSTUPNÉ:
480 Kč + poplatky sítě 

22.11., 20:00

Pekař


Koncert na Flédě bude nejdelší z celého turné nejen proto, že proběhne křest nové desky, ale i díky tomu, že ten minulý Pekař omylem ukončil o pár minut dřív. „Všem, kteří na tom koncertu byli, se omlouvám a slibuju, že letos odehrajeme dvojnásobný koncert,“ vzkazuje Pekař v nedávném rozhovoru s Jaroslavem Špulákem (Právo, 21.10.2018).

Dva roky po natočení oceňované debutové desky #Pekař (2016) vydal kutnohorský písničkář své druhé album Výpověď. Oproti minulému, které bylo prakticky sólové, je toto mnohem víc výsledkem společné práce Pekaře a kapely ve složení Ondřej Soukup (baskytara), Lukáš Netík (kytara, zpěv) a Miloš Filip (bicí). Stále jde o zcela autorské album, ale všechny nástroje jsou nahrané živě a jsou ve výsledku mnohem energičtější a vyznívají skvěle právě v koncertním pojetí. Pekařův posun od čistě sólové tvorby k mnohem kapelnějšímu vyjádření demonstruje i jeho jubilejní (desátý) klip k hitu Ještěžetě režírovaný opět basákem Ondřejem Soukupem, ale poprvé si v něm zahrála celá kapela.

Ke spolupráci na albu pozval Pekař také známou českou rapperku Sharlotu, s níž natočil jeho fanoušky milovaný duet a videoklip Co když, který má po pěti týdnech od vydání jen na YouTube téměř 700 tisíc zhlédnutí. Zajímavá byla také muzikantská a jazyková kooperace se slovenským zpěvákem Michalem Žitňanským ze skupiny Zoči Voči. „Nejtěžší okamžiky jsem prožíval při čekání na nahrávky vokálů od svých dvou hostů. Moje představa slovenštiny krutě narazila na realitu. Nebýt Michalova zásahu, nikdy by naše společná píseň nemohla vzniknout,“ dodává ke vzniku písničky Múzy Petr Štolba alias Pekař. Konečnou podobu album získalo ve studiu Le Grill Records Petra Lebedy z Rybiček 48.

Současně s Pekařovou druhou deskou vychází i jeho autobiografická kniha Den, kdy jsem dal výpověď, která kromě autorových úvah a fotografií obsahuje také texty a akordy k písním z nového alba. Speciálním hostem jeho křtu bude poprocková kapela Czech It. Ta se na české scéně pohybuje již sedm let a je zajímavá nejen autorskou tvorbou v angličtině, ale především bohatým nástrojovým složením: kytara, baskytara, bicí, klávesy a housle. Pětice vydala v roce 2015 album Find Your Way a letos v lednu singl a videoklip Unexpected.

PŘEDPRODEJ: 250 Kč (+ poplatky sítě)

11.12.-12.12., 20:00

Poletíme?


Vydání alba Chce to hit! předcházel stejnojmenný singl, který se pro někoho až překvapivě od turbošansonu odklání spíš k pořádnému rockovému nářezu. „Ten rockový zvuk má být vtip a ten hlas à la zpěvák skupiny Kabát taky. Chtěl jsem, aby fanouškům vypadl obal z ruky, když si CD pustí. Víte, oni si nás dlouhé roky váží za to, že si děláme, co chceme Koncerty Poletíme? jsou živelným propojením žánrové pestrosti, instrumentální preciznosti a vtipných melancholických i hravých textů frontmana Rudolfa Brančovského. Kapela, která si svou energií dokáže získat jak klubové tak festivalové publikum, loni dvakrát za sebou vyprodala Flédu a její koncertní série Poletíme do studia předznamenala vznik nové desky. Téměř výhradní autor hudby i textů Rudolf Brančovský o ní mluvil jako o Desce proti strachu, nakonec však dostala odhodlanější název Chce to hit!. Mezi šestnácti skladbami, na jejichž aranžích spojili síly všichni členové kapely, jsou, tak ať nás to nechají dělat dál,“ vysvětluje Rudolf Brančovský v rozhovoru s Ondřejem Hrickem pro musicserver.cz. Velký podíl na vzniku nahrávky má zvukař Jiří Topol Novotný, který vzal kapelu do studia Davida Kollera v Mikulově a na albu s Brančovským spolupracoval jako producent. Finální podobu získalo mistrovským masteringem Ecsona Waldese. 
Skupina Poletíme? vznikla v roce 2007 kolem renesanční osobnosti Rudolfa Brančovského, známého malíře, designéra a autora interiéru podniku Lokál U Caipla. Všestranný hudebník, který nejraději skládá hudbu pro banjo, klavír a kytaru nedávno předal svůj post banjisty Pepíkovi Zámečníkovi, aby ho na koncertech „netrefil šlak“. Nezaměnitelné poetice svých textů však dál propůjčuje vlastní hlas (jen Tři kámošky psycholožky zpívá houslista Vojta Konečný) za vydatné pomoci dalších členů kapely. Na Flédě s nimi dál vystoupí baskytarista Vít Kraváček a bubeník Michal Jež, na trubku zahraje Jáchym Hájek, na saxofon a příčnou flétnu Pavel Křižovenský a na piano Ondřej Hájek. 

PŘEDPRODEJ: 250 Kč + poplatky sítě 

15.12., 19:00

Monkey Bussiness


Na brněnském koncertě uvidí fanoušci jako pěveckou partnerku Matěje Rupperta Tonyu Graves. Bývalá dlouholetá zpěvačka a členka skupiny Monkey Business zaskakuje za Terezu Černochovou, která si zlomila nohu a kvůli rekonvalescenci musí vynechat všechny podzimní koncerty. Vokální sekci dále posílí herečka a zpěvačka Anička Fialová a nepřeslechnutelný hlas nastupující generace Tereza Mašková.

Na deváté studiové album Bad Time For Gentleman čekali fanoušci Monkey Business déle než tři roky. Čekání se ale vyplatilo a na svět přišlo hudebně nejpropracovanější a textařsky nejpolitičtější album v dějinách kapely. Nese nezaměnitelný skladatelský rukopis Romana Holého, jenž bývá často označován za otce českého funku. „Neexistuje ani český, ani skotský funk. Existuje jen hudba, která je vám po srsti nebo proti srsti. Jsem nadšený, že už tolik let hrajeme a pořád máme pro koho. A dokonce fanoušci neubývají, ale naopak. Asi jsme i pár muzikantů inspirovali – a to je fajn,“ vyjádřil se k tomu Holý v nedávném rozhovoru pro server Neovlivni.cz.
Od okamžiku vydání sbírá nahrávka jednu skvělou recenzi za druhou. Pětihvězdičkové kritiky nejčastěji zmiňují celistvou a jedinečnou hudební atmosféru alba, unikátní elektro a objevné aranže skladeb s mnoha momenty překvapení. Za jejich provedením stojí řada významných hostujících muzikantů, mezi jinými pozounista Fred Wesley (James Brown, George Clinton, Count Basie, Maceo Parker ad.), saxofonista Tivon Pennicott (Gregory Porter ad.), klávesista Ondřej Pivec (Ondřej Pivec Organic Quartet, Kennedy Administation, Gregory Porter ad.) nebo zpěvák Ashley Slater (Freak Power).
Textově album reaguje na stav, v němž se současná česká společnost nachází. Deska je naše pojmenování toho, jak situaci, v níž se teď nacházíme, vidíme my. V eponymní písničce Bad Time for Gentlemen se zpívá o nestvůrách z Hradu, rapují se konkrétní jména čelných politiků, jak současných, tak komunistických pohlavárů. To pro mě reprezentuje určitý pocit, jako by se vracela šedá éra normalizace. A z toho máme trochu strach“, vysvětluje potřebu vyjádřit se k aktuální současnosti zpěvák Matěj Ruppert v rozhovoru pro Události v kultuře České televize.

Na začátku příštího roku Monkey Business oslaví dvacet let na scéně. Současnou sestavu kapely tvoří Matěj Ruppert, Roman Holý, Ondřej Brousek ml., Olda Krejčoves, Martin Houdek, Pavel Mrázek a Tereza Černochová. Ta se v roce 2017 stala jejím služebně nejmladším členem, když nastoupila na post zpěvačky za Tonyu Graves. Album Bad Time For Gentleman s nepřehlédnutelným bookletem s dobovými fotografiemi Bohdana Holomíčka, je jejím prvním nahrávacím počinem s Monkey Business. V písni Final Truth About Music svorně s kapelou prohlašuje, že muzika je lepší než sex, porno, spánek nebo jídlo („better than sex/ better than porn/ better than sleep/ better than food“).

PŘEDPRODEJ: 460 Kč (+ poplatky sítě)

21.12., 22:00

Elektra: Rebekah


Rebekah platí za jednu ze zvukově nejnáročnějších producentek aktuální techno-generace. DJ-ka s řadou tracků usazených na vršcích žebříčků Beatportu žije léta v Berlíně. Kromě svého aktuálního bydliště však její tvorba odráží především vlastní bohaté kořeny její domácí britské undergroundové scény 90. let. „Propadla jsem původu toho zvuku, jeho špinavým odstínům. Musela jsem se přitom ponořit hluboko do tehdejší scény, abych pochopila ty postpunkově industriální vlivy,“ vysvětlila pro magazín Exhale. V prostředí legendární Birminghamské scény mohla vzhlížet k postavám jako Dave Clarke. S touto ikonou se potkala u ve svém současném vydavatelství Soma Quality Records. Kromě řady singlů a EP ji zde vyšlo i loňské dlouhohrající album Fear Paralysis (2017). Rebekah jím potvrdila jedinečnost své pozice napříč světem tvrdých odnoží techna.

Rebekah Parmar je také jednou z nejvlivnějších postav současné scény. Kromě vlastní tvorby stojí bývalá modelka také za sérií showcasových událostí Elements. Ty původně vznikly jako prostor pro živé audiovizuální představení (ve spolupráci s vizuální tvůrkyní Malikou Maria) jejího stejnojmenného EP. Rebekah vedle toho založila vlastní label Decoy, který má sloužit jako platforma pro tvrdou taneční muziku jí a spřáteleným hudebníků. „Pro mě je to vážně otázka vnitřní integrity, zda dělám to, co miluji. Zkoušela jsem mnoho jiných věci a nebyla jsem šťastná,“ dodala.

První krůčky na taneční scéně Rebekah udělala už v šestnácti. Tehdy se začala zajímat o hudební kluby v domovském Birminghamu, jako je pověstný Que Club. Začínala na přístupném funku a housu. Nakonec však beznadějně propadla technu, v jehož rytmu anglická průmyslová metropole v 90. létech tepala především. I díky DJ-ům jako Derrick Carter, DJ Sneak či Billy Nasty měla talentovaná modelka už v sedmnácti jasno, že jejím snem nejsou přehlídková mola ale pódium s DJ-ským pultem. První nahrávky jí vyšly v nultých letech na labelech jako Criminal Records, FVF, Smut Music nebo Naked Lunch. Jejích skladeb si všimli lidé jako Adam Beyer, Dustin Zahn, Alan Fitzpatrick a hlavně Chris  Liebing. Ten Rebekah záhy vzal pod křídla vydavatelství CLR, kde si producentka vydobyla světový věhlas. Kromě zmíněných a renomovaných Soma Records vydávala také na EarToGround,  Sleaze  nebo  Gynoid  Audio. Rebekah má za sebou vystoupení v klubech po celém světě. Byla také hostem festivalů jako Awekenings, Sónar nebo Nuits Sonores. V Česku se naposledy představila na akci party Materia.fm v Pražské tržnici.

Elektra:
Jedna z nejdéle pořádaných klubových nocí v ČR. Její dramaturgie je zaměřena na aktuální odnože stylů techno, house & minimal. Pravidelně představuje výrazné světové osobnosti, pionýry elektronické hudby i začínající talenty, kteří v ČR mnohdy vystupují poprvé. Významná platforma pro domácí DJs a producenty, kterým dává příležitost vystoupit po boku velkých jmen. Do třinácté sezóny Elektra vstupuje s novým vizuálním stylem, který vychází z odkazu předchozích úspěšných let.

VSTUPENKY: V předprodeji 350 Kč + poplatky sítě / Na místě 400 Kč

17.1., 20:00

Dunaj


Účastníci brněnského koncertu budou cestovat v čase do 90. let minulého století, do období kolem vydání třetí řadové desky Dunaje Dudlay. Typicky temné tóny kapely, která při svém vzniku čerpala z bigbeatu, minimalismu a punku, nyní obohatí dvacetiletá hudební a životní zkušenost všech jejích členů od Václavkova šamanského a meditativního přístupu k hudbě, přes Ostřanského vášeň pro elektroniku, kterou si ke kytaře osvojil jako další hudební nástroj, až po syrovou univerzálnost bubenického umění Pavla Koudelky (Bubenické slety, Led Zeppelin Revival, Kucharski, Zesilovači, Boo, Mňága a Žďorp). Pěvecké party předčasně zesnulého Jirky Kolšovského převezmou všichni členové kapely.

První fáze znovuzrození Dunaje proběhla už v roce 2015, kdy se Josef Ostřanský a Vladimír Václavek sešli u projektu Dunajská vlna. Společně s bubenicí Michaelou Antalovou nahráli album Jednou, v němž se vrátili ke všem řadovým deskám druhého dunajského období (1992–1998): Rosol (1991), Dudlay (1993), Dunaj IV. (1994), Pustit musíš (1995) a La La Lai (1996). Na koncertech ji pak střídal Dano Šoltis (Vertigo, MaBaSo, minus123minut).

V roce 2018 přišel David Butula s dokumentárním projektem Dunaj vědomí, který pomohl vzkřísit a uskutečnit dávný sen kapely o putování po řece Dunaj od pramene k deltě. Budoucí dokument měl být mimo jiné „dokončením příběhu přetrženého předčasnou smrtí, poodhalením tajemství, smířením. Měl se stát metaforou pro příběh Dunaje a v jistém smyslu i vyprovázením zesnulého a ztraceného zpěváka Kolšovského na druhý břeh.“ Plavba po Dunaji se díky crowdfundingu opravdu uskutečnila a byla završena koncertem kapely na kultovním festivalu Banát, který se konal symbolicky přesně dvacet let po úmrtí Jiřího Kolšovského (17.8.2018). Trojice hudebníků našla znovu chemii, která je dříve spojovala, přeskočila jiskra a skupina se rozhodla obnovit činnost.

Skupina Dunaj vznikla v roce 1986 a od té doby jí prošla celá plejáda vynikajících muzikantů. Především to byl Jirka Kolšovský, frontman a tvář Dunaje s nezaměnitelným vřeštivým hlasem, Pavel Fajt a Iva Bittová, Pavel Richter, Zdeněk Plachý nebo Václav Bartoš. Každý zvlášť a všichni dohromady psali naše nejlepší hudební dějiny a vedle renesanční osobnosti Petra Váši, divadelníka Martina Dohnala, malíře Vladimíra Kokolii nebo básníka Karla Davida se stali zásadními hybateli brněnské nezávislé scény.

Hudební minimalismus a magická obrazotvornost textů s respektem k přírodě byla v kontextu čerstvě nabité svobody a rodící se konzumní společnosti 90. let něčím naprosto výjimečným. Skladby Dunaje byly záměrně stavěny na nekonvenčních nejednoznačných melodiích, které často rezignovaly na běžné formotvorné prvky populární hudby jako čtyřdobé metrum nebo refrén. Nahrazovala je naléhavá repetitivnost a dokonalá instrumentální souhra udávaná syrový zvukem silně redukovaných bicí Pavla Koudelky. Nezaměnitelnou poetiku Dunaje dotvářely texty Vladimíra Kokolii, Karla Davida, Pavla Fajta a Vladimíra Václavka.

Neuchopitelná hudba označovaná jako brněnská alternativa, art rock, kabinetní rock nebo brněnské hudební obrození, která tehdy ovlivnila nejméně jednu a půl generace umělců a posluchačů, v jistém smyslu rezonuje dodnes (Midi Lidi – Na jih, Ventolin – Bobřík strachu) Za zázrakem brněnské alternativy podle Vladimíra Václavka stál „duch doby a generace. Vždycky, když se blíží změna, duch doby je nesmírně silný. A potom je tam generační výpověď lidí, kteří to vnímají a hlavně mají odvahu opustit vzory a zažitý jazyk. Z toho pak vznikají nové styly. My jsme tím žili. Naprosto. Bylo to široké společenství v Brně. Dneska se mluví o Dunaji a pár kapelách, ale nás bylo spousta.“ (Rozhovor s Janem Hamerským pro frontman.cz  z 29.10.2018).

PŘEDPRODEJ: 280 Kč (+ poplatky sítě)

20.2.,  

Alexander Rybak a Elina Nechayeva


Alexander Rybak je norský zpěvák, houslista a skladatel běloruského původu. Absolutní vítěz Eurovision Song Contest v Moskvě a jeden z nejpopulárnějších skandinávských popových zpěváků a hudebníků. V Brně se představí se svou novou show spolu s fenomenální estonskou sopranistkou Elinou Neschayevou.

21.2., 19:00

Noc reklamožroutů 2019


Také letos Reklamožrouti servírují reklamy chytré i hloupé, inteligentní a nudné, vášnivé, působivé a dojemné, exotické nebo kontroverzní. Diváci si tak mohou vychutnat přehlídku toho nejlepšího, co
svět reklamy za poslední léta vytvořil. „Dramaturgové přehlídky si dávají záležet na tom, aby se do výběru dostaly zábavné kousky i vážnější snímky. Mnohé reklamy svým obsahem přesahují pouhý reklamní záměr a nutí nás se zamyslet nad společenskými či životními situacemi. Zajímavé jsou také rozdíly mezi velkorozpočtovými reklamami a videi, u kterých dokázali tvůrci vytěžit hodně efektu z malého rozpočtu,” vysvětluje pořadatel David Horáček.

Letošní Noc Reklamožroutů ukáže, jak do videa přirozeně vstupují prvky globalizace. Typickou ukázkou je reklama Apple Appocalypse, která ukáže, co vše se může stát, když vypnete jednu zásuvku. Naopak význam individuality představí reklama Adidas One In Billion. Již tradičně nesmějí chybět také sekce japonských reklam. Na své si přijdou i romantici u poetických reklam Dolce  Gabbana. V přestávkách mezi reklamními bloky čeká na diváky atraktivní doprovodný program.
Více informací na www.reklamozrouti.cz.

PROGRAM:
18:00 Otevření klubu
19:00 Promítání prvního bloku reklam
20:30 1. přestávka 
20:45 Promítání druhého bloku reklam
22:15 2. přestávka - Losování cen
22:30 Promítání třetího bloku reklam
00:00 3. přestávka 
00:15 Promítání čtvrtého bloku reklam
01:20 Konec promítání 

22.2., 21:00

Echoes: Extrawelt


Zkušené elektronické duo Extrawelt zraje s léty. Přes dvě dekády kariéry znamenají pro autory tracků s milióny poslechů a tisícovkami následovníků po celém světě hlavně stejně dlouhý čas na vlastní progres a vývoj. Nejlepším dokladem toho je nová deska Unknown (2018). Ta na půdorysu 12 skladeb propojuje pro Extrawelt typické prvky minimalu s poměrně netradičními aspekty. Jde zejména o acid-electro, ale také post-klubovou či deep-housovou estetiku. Základy pestré hudební mozaiky přitom vznikly už před 10 lety. Až koncem roku 2018 se ale duo spontánně rozhodlo písně dokončit:  „Když jsme se k nim po těch letech vrátili, prostě jsme se zamilovali. Vlastně jsme si ani nikdy nelámali hlavu s tím, co na to kdo řekne.“

Arne Schaffhausen a Wayan Raabe se potkali v 90. letech v Hamburku. Tehdy zde stáli u zrodu oceňované undergroundové taneční scény. Za dobu spolupráce si dvojice získala renomé absolutních stálic německé scény. Oceňované jsou zejména jejich živá vystoupení, která spojují prvky analogové a digitální produkce. Popsané hudební kořeny jsou pak rozpoznávacím znakem kompozičně bohaté tvorby Extrawelt. Minimal-electro je v jejich podání synonymem neustálé změny. „Většinou se moc neohlížíme dozadu ani dopředu, alespoň pokud jde o kariéru nebo věk. Zdá se mi, že máme vlastně dost soutěživý přístup k práci. Pro nás je zásadní hlavně další koncert. No a ta aktuální skladba je vždy tou nejdůležitější,“ vysvětluje duo pro IDMmag.

Oba členové projektu nejprve začínali jako konkurenti na hamburské DJ scéně. Společná vášeň pro neotřelé taneční subžánry a derivace je však nakonec v roce 1997 svedla dohromady. Od té chvíle spolu dvojice vytvořila několik projektů jako Midimilliz nebo Spirallianz. Ty reflektovaly charakter jejich tehdejší tvorby. Milníkem se však pro duo už jako Extrawelt stal rok 2005, kdy jejich tvorba zaujala věhlasného Jamese Holdena. Ten jim na svém labelu Border Community vydal první a dnes již legendární singl Soopertrack. Sladba s milióny poslechů tehdy dvojici katapultovala do hledáčku hudebních fanoušků i relevantních publicistů.

Debutová deska Schöne Neue Extrawelt (2008) vyšla záhy na Cocoon Recordings a potvrdila drtivý nástup Extrawelt na taneční scénu. Od uznávaných německých magazínů Raveline a Groove si duo vysloužilo cenu album roku. Od druhého jmenovaného média dokonce přišla cena pro nejlepšího interpreta. Zároveň se jim otevřely dveře klubů i festivalů po celém světě od Berlína přes Sydney až po Tokyo. Druhé dlouhohrající album In Aufruhr (2011) sklidilo podobné ovace napříč odbornou i laickou veřejností. To pak dovršila také v pořadí třetí deska Fear Of An Extra Planet (2017). Extrawelt jsou vzácnou koncertní kapelou, když každoročně pečlivě volí destinace svých vystoupení. V Česku je mohli fanoušci naživo slyšet v pražském klubu Roxy nebo na festivalu Colours of Ostrava.

PŘEDPRODEJ +VSTUPNÉ:
290 Kč + poplatky sítě 

27.2., 19:00

Gaia Mesiah


Královna koncertních kapel Gaia Mesiah se v roce 2016 po osmi letech vrátila na česká pódia. Po euforickém comebacku, založeném na pozitivních emocích na pódiu i pod ním, přišlo úspěšné a na mnoha místech vyprodané turné Teleportour (2017). Potvrdilo, že nejde o výkřik do tmy nebo sentimentální návrat k minulosti, ale o novou etapu v dějinách kapely. Dávnou chemii posílily nové životní zkušenosti všech členů, stejně jako profesionální přístup k hudbě Marky Rybin. Z anglicko-českého singlu Sílu!, který vznikl během pouhých dvou dnů při jedné z Joshových návštěv (australský člen kapely Josh Stewart), bylo cítit, že kapela svůj nový sound teprve hledá. Když Josh v roce 2018 opustil Austrálii, aby se natrvalo přestěhoval do Čech, začala intenzivní práce, z níž vzešlo aktuální album Excellent Mistake (2019). Skladba Sílu! na něm nakonec není, protože do něj koncepčně nezapadala. 

Gaia Mesiah se na desce vrací k vlastním kořenům a přímočarému zvuku předcolemanovského období (pozn. Jeremy „Jaz“ Coleman z Killing Joke produkoval v roce 2007 druhou desku Gaia Mesiah Alpha Female). „Novinka je asi nejblíž debutovému albu Ocean, a to je Gaia,“ říká o albu zpěvačka Marka Rybin. Kytaristka Kateřina Ryšavá alias Santa Morella dodává: „A poprvé je to opravdová spolupráce nás všech čtyř.“ S kolektivním přístupem ke skládání došlo i na změnu aranží některých starších písní. Nejvíc se měnily písně z Alpha Female (2007), které čtveřice výrazně zkrátila a oprostila od Colemanovy představy, že skladba musí mít aspoň pět minut. „Po těch letech jsme taky vyrostli v to, že všichni jdeme po tom samém. Stejný záměr, stejné nasazení, to dřív nebylo,“ svěřila se v rozhovoru pro iDnes Marka Rybin  (17.1.2019).

Album Excellent Mistake, jenž vyjde 1. února u Warner Music Czech Republic, vznikalo v inspirativní atmosféře pražského studia Golden Hive, jehož spolumajitel Amak Golden album po zvukové stránce produkoval. Bubenice Míša říká: „Věříme sobě, kapele a tomu, co děláme, tedy rock’n‘rollu. Warner Music nám poskytli zázemí, plnou tvůrčí svobodu a nakopli nás k neprodlené tvorbě. My jsme tu nálož důvěry a očekávání vrazili producentovi Amakovi do náruče v Golden Hive Studiu, a toto spojení se ukázalo býti čarovné a produktivní.“

V rámci letošního turné se Gaia rozhodla podpořit začínající umělce domácí scény a „podívat se, co se nám kde na té rodné hroudě v rocku urodilo.” Vyzvala rockové nadšence a muzikanty, aby se ucházeli o post supportu na jejich turné v místě jejich působení. Každá zastávka tak má jinou předkapelu. Pro brněnský koncert si Gaia vybrala Painting Memories ovlivněné Stone Sour, SOiL, Seether a Chevelle. Vznikla v roce 2013 a v následujícím roce už vydala první EP Piece of Stone. Po něm následovala celá řada zajímavých singlů, na jejimž konci se objevilo debutové album Remembrance (2017). Mix klasického rocku, heavy metalu, nu metalu a silných melodií kapely charakterizuje jedna z jejích posledních skladeb Star Rover, v níž vzdává hold Jacku Londonovi.

Skupinu Gaia Mesiah založily v roce 2000 dvě členky kapely Panika, bubenice Misha Cortéz (Michaela Moravcová) a kytaristka Santa Morella (Kateřina Ryšavá). V roce 2001 sestavu zásadně doplnila zpěvačka Marka Rybin a australský baskytarista Josh Stewart. V březnu 2008 ji nečekaně opustila Marka Rybin a o pár měsíců později i baskytarista Josh Stewart. Živé album Thank You dr. Beat (2008) se tak stalo poslední nahrávkou v původní sestavě. Za jejím fenomenálním comebackem v roce 2016 stojí zkušený hudební manažer Petr Fořt. I díky jeho úsilí a diplomacii kapela po 11 letech vyráží na turné k novému albu. "Projedeme celou republiku, chceme hlavně hrát a ukázat se mladým lidem, kteří nás kvůli naší pauze neznají," uvedla Morella. Materiálu a nápadů mají členové Gaiy tolik, že v dubnu po skončení turné chtějí začít pracovat na další desce.

Předprodej 270 Kč (+ poplatky sítě)

28.2., 20:00

N.O.H.A.


Živočišnou energií oplývající skupina N.O.H.A. (Noise of Human Art) se po roce vrací na pódium klubu Fléda. Žánrově široce rozkročená parta kolem Philipa Nohy a MC Chevyho představí nový prodloužený koncertní program. Ten obsahuje osvědčené hity, skladby z alba Process Of Living a navíc některé nepublikované tracky. „N.O.H.A. je mozaika stylů. Hudebně jsme se dost vrátili k drum'n'bassu, z něhož dlouhodobě vycházíme,“ přiblížil kapelník Philip Noha současnou tvorbu pro magazín Headliner. Jeho slova dokládá i zatím poslední singl Patata Puta. 
Aktuální album Process Of Living (2017) zachycuje N.O.H.A v novém světle. Písně jsou v mnoha ohledech kritické vůči realitě dneška. Přirozeně odrážejí vážná společenská témata, jako je otázka lidskosti a vztah k domovu. „Lidé si nás obzvlášť podle Tu Café vybaví jako zábavnou party kapelu… Jistě, chceme se bavit, ale umění je taky odrazem současného stavu světa,“ dodává zpěvačka Kaia Brown. Její slova nejlépe demonstruje úspěšná skladba Speechless.
Zásadní součástí živých vystoupení N.O.H.A. je vzájemná koncertní chemie všech spoluhráčů. Více než dvě dekády fungující projekt si díky ní získal věhlas i za hranicemi Evropy. V aktuálním složení skupina vystupuje od roku 2013, kdy její řady rozšířila zmíněná zpěvačka Kaia Brown. Rodačka z Washingtonu DC si na hudební scéně získala jméno díky spolupráci s osobnostmi americké afro a hip-hopové scény. Její charismatický pěvecký projev dává kapele do rukou novou rozbušku. Podařilo se jí tak doplnit jiný neodmyslitelný prvek hudby N.O.H.A., ráznou flow MC Chevyho (vokalista a autor písní). Uskupení dále tvoří kapelník Philip Noha (skladatel a producent, saxofon), Thom Herian (bicí), Jatrabass (basová kytara, kontrabas) a nejnověji i brazilský hudebník Felipe Machado (kytara).
Kapela vznikla v polovině devadesátých let v Německu, kde se někdejší československý emigrant Philip Noha potkal s MC Chevalierem Hadleyem. Dvojice na sebe postupně nabalovala další hudebníky, kteří s nimi sdíleli specifické žánrové ukotvení. Současná N.O.H.A. je otevřenou excentrickou kombinací drum'n'bassu, world music (především latino a balkan) a dub stepu. Od debutu Noise Of Human Art (1997) skupina postupně vydala šestici řadových alb. Fanouškům se zaryla pod kůži hity jako Tu Café (přes 9 milionů zhlédnutí), Di Nero, Wanna Play nebo Dive in your life.
Úspěch projekt katapultoval na pódia řady velkých evropských festivalů jako je Eurospotting-Kopenhagen (DK), Bourges Festival (FR), Roxy-Istanbul (TR), Espantapitas Festival (ES), Roots Festival-Amsterdam (NE) nebo Exit (SER). V česko-slovenském prostoru N.O.H.A. vystoupila na většině velkých akcí typu Rock for People, Pohoda či Colours of Ostrava. Většina současné sestavy žije v Praze. Brněnský koncert uzavře DJ FeFe, dvorní zvukař skupiny, který své stylově pestré sety staví na klasickém scratchování.

PŘEDPRODEJ: 390 Kč + poplatky sítě 
CAFÉ ELEVEN, Dominikánská 11, otevřeno 8-22h
INDIES, Poštovská 2

15.3., 21:00

The Hacker


Michel Amato alias The Hacker si od konce 80. let buduje pozici stálice „špinavé“ elektronické scény. Autor řady hitů jako Frank Sinatra, Leather Forever, 1000 Dreams nebo Pure Energy začínal s tvrdšími odnožemi techna, EBM a electroclashe. K těm se vrací na současném albu Le Théâtre Des Opérations v aktualizovaných klubových formách. „Držím se svého stylu, nikdy se nepokouším dělat něco jen proto, že je to trendy. To taky znamená, že někdy jsem "cool", a někdy ne. Dělám prostě to, co se mi líbí,“ přibližuje Amato pro Ransom Note. Pozitivně přijatá deska vydaná na Dark Entries dokládá Hackerovu neutuchající touhu po vývoji. Zároveň jde o nejlepší argument, proč mezi jeho obdivovatele patří hvězdy jako Helena Hauff, Erol Alkan nebo Veronica Vasicka.

Amato vyrůstal na kapelách nové vlny jako Kraftwerk, Depeche Mode nebo New Order. Zajímal se však i o živelnou domácí a zámořskou rave komunitu. Na přelomu milénia potkal svou zásadní hudební partnerku v osobě zpěvačky a producentky Miss Kittin. Spolu začali tvořit originální taneční materiál, který upoutal mimo jiné legendárního DJ Hella. Ten dvojici podepsal pod uznávaný label International Deejay Gigolo. Kromě něj Hackerova tvorba vycházela na téměř dvou desítkách dalších vydavatelství včetně Different, Infiné, Return to Disorder, Minimal Wave nebo jeho vlastním Zone.

Rodák z Grenoblu vydal jako The Hacker celkem čtveřici řadových alb. Prvotina Mélodies En Sous-Sol vyšla koncem 90. let, následovala průlomová deska Reves Mecaniques (2004), poté Love/Kraft (2014) a nakonec zatím poslední Le Théâtre Des Opérations. Společně s Miss Kittin vydal také další dvě veleúspěšné nahrávky First Album (2001) a Two (2009). Kromě toho Amatovi vyšlo několik desítek singlů, remixů, mixtapů a EP. Spolupracoval s interprety jako Gesaffelstein, DJ Hell nebo Dave Gahan z Depeche Mode. The Hacker je ceněn pro svá strhující živá vystoupení, která předváděl také na festivalech Melt, Dekmantel, Nuits Sonores, Tauron Nowa Muzyka nebo Off Sonar. V Česku vystoupil naposledy v roce 2013 na festivalu Open Air v roce 2013.

Elektra:
Jedna z nejdéle pořádaných klubových nocí v ČR. Její dramaturgie je zaměřena na aktuální odnože stylů techno, house & minimal. Pravidelně představuje výrazné světové osobnosti, pionýry elektronické hudby i začínající talenty, kteří v ČR mnohdy vystupují poprvé. Významná platforma pro domácí DJs a producenty, kterým dává příležitost vystoupit po boku velkých jmen. Do třinácté sezóny Elektra vstupuje s novým vizuálním stylem, který vychází z odkazu předchozích úspěšných let.

VSTUPENKY:
V předprodeji 350 Kč + poplatky sítě

20.3., 20:00

Pekař a Voxel


Pekař i Voxel rádi a často spojují síly s dalšími muzikanty. Sólově si na Flédě zahráli oba, společně však nikdy. Pekař svou novou kapelu na Flédu přivezl už loni, Voxel tu svou v Brně představí poprvé. „Já jsem se teď rozhodl pro kapelu a odbočku z mého dosavadního směřování, protože mě vždycky strašně bavily kapely označované jako indie folk, prostě akustická banda, která do toho řeže, jako by to byla rocková kapela, má to energii, ale jsou tam akustické nástroje,“ řekl v živém rozhovoru pro Český rozhlas Regina DAB Praha (10.11.2018). Nedávno proto vyměnil svůj legendární looper za tři živé muzikanty: Petera Juháse (kytara, ukulele), Dominika Kopečného (bicí) a Martina „Cágo“ Cagaše (baskytara). Na koncertě zazní nové verze starších písniček včetně hitu V naší ulici (více než 9 miliónů zhlédnutí na Youtube), aktuální singl Těhotná, který Václav Lebeda alias Voxel napsal a zpívá jako poctu své ženě v ženském rodě a ochutnávka z dlouho chystané třetí desky, kterou chce vydat už s kapelou.
Hudbě se Voxel věnuje od sedmi let, kdy se po zhlédnutí Formanova filmu Amadeus totálně zamiloval do klasické hudby. „Úplně jsem se do toho zbláznil, později jsem si i nakupoval čisté partitury a zapisoval do nich noty, snil jsem o tom, že se budu živit hudbou. A jsem hrozně šťastný, že se mi to, po asi třinácti letech, začalo plnit,“ vzpomíná v rozhovoru pro server frontman.cz. Jeho cesta k autorské tvorbě a vlastní skupině vedla přes neúspěšnou účast v Česko Slovenské Super-Star a pokračovala řadou hudebních spoluprací s Xindlem X, Pokáčem, skupinou O5&Radeček nebo UDG. Z původně elektropopového zpěváka se postupně stal kytarový písničkář. Tuto proměnu částečně odráží debutová deska All Boom! (2014) kritikou vnímaná jako most mezi starým a novým Voxelem, zatímco druhé album Motýlí efekt (2015) odráží jeho tehdejší hudební polohu sólového písničkáře.
Podobným vývojem loni prošel kutnohorský písničkář Pekař. Na podzim přivezl na Flédu album Výpověď (2018), které je, na rozdíl od debutové desky #Pekař (2016), výsledkem společné práce celé kapely ve složení Petr Štolba alias Pekař (kytara), Ondřej Soukup (baskytara), Lukáš Netík (kytara, zpěv) a Miloš Filip (bicí). Jeho posun od sólové tvorby ke kapelnějšímu vyjádření demonstroval ve videoklipu k hitu Ještěžetě, v němž si poprvé zahráli všichni členové skupiny. Poslední den roku 2018 vydali singl Republika jako tečku za oslavami sto let české státnosti s překvapivě politickým textem, v němž jeho autor Petr Štolba kritizuje domácí politiky, vzrůstající rasismus a úpadek kultury: „Ptám se, odpoví Palacký / jak ještě dlouho, než to tu bude na facky? / Ptám se Voskovce a Wericha / proč se smíchy nedržíme za břicha? / Ptám se stavitele Gočára / proč novej barák nějaký prase počárá? / Ptám se, pane Masaryku / proč jste zakládal tuhletu republiku?.“ Jejich hudební „péefko“ zazní i v Brně.

Předprodej 290 Kč (+ poplatky sítě)

předchozí 1 2 následující 


 

Kultura, Brno

Víte o kulturní akci, která zde není?

 
Jméno:

 

Zprávy z kultury

Omlouváme se, zpravodajský zdroj není v tuto chvíli k dispozici...

Vodák sport   Inzerce na www.kamvbrne.cz

Katalog firem pro Brno | Regionální zpravodajství | Brno a kultura | Sport v Brně | Počasí v Brně | Slovníky | Mapa Brna | Finance | Důležitá telefonní čísla
Úřady v Brně | Informace pro inzerenty

© AKON Česká republika,s.r.o, 2001 - 2012