Na Malé scéně Radosti uvidí děti tři krátké pohádky a každá z nich je hraná jiným typem loutek. První – maňásková – bude o tom, jak Jarda Uzlíček kopal brambory a co se při tom stalo, druhá – hraná loutkami na nitích, tedy marionetami – se jmenuje Kašpárek a žába Kuňka a poslední Jen počkej, hlemýždi. V ní se hraje loutkou, které se říká „manekýn“ a příběh je o hlemýždi Pepovi, který běhá rychleji, než lovecký pes a který se svými kamarády – zajícem, ježkem a veverkou vyzraje nad zlým vlkem.

Uvádíme od března 2019 pro MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ.

Hamižný a lakotný Trautenberk, Hanče, Kuba a Hajnej, kteří mu slouží a vládce hor Krakonoš jsou hlavnímu postavami dnes už klasických pohádek M. Kubátové. Jejich nové příhody s kouzelnou píšťalou, s lovem na Krakonošova jelena a s čarovnými dudami uvidíte tentokrát v jevištním zpracování. Jak už víme, Trautenberk chce vždycky všechno využít ve svůj prospěch, zneužívá dobroty Hanče, Kuby i Hajného – ale na Krakonoše je krátký, takže je za své podvody nakonec spravedlivě potrestán. V pohádce vystupují samozřejmě také nejrůznější zvířátka, kterých je v Krakonošově království plno.

Na Malé scéně Radosti uvidí děti tři krátké pohádky a každá z nich je hraná jiným typem loutek. První – maňásková – bude o tom, jak Jarda Uzlíček kopal brambory a co se při tom stalo, druhá – hraná loutkami na nitích, tedy marionetami – se jmenuje Kašpárek a žába Kuňka a poslední Jen počkej, hlemýždi. V ní se hraje loutkou, které se říká „manekýn“ a příběh je o hlemýždi Pepovi, který běhá rychleji, než lovecký pes a který se svými kamarády – zajícem, ježkem a veverkou vyzraje nad zlým vlkem.

Uvádíme od března 2019 pro MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ.

Dramatizace klasické pohádky pro nejmenší. Věrně je zachován příběh o tatínkovi dřevorubci a o jeho dětech Jeníčkovi a Mařence, kteří zabloudí v lese a dojdou k perníkové chaloupce, ve které bydlí Ježibaba a Ježidědek. Strašidelné momenty pohádky jsou oslabeny díky humorné nadsázce a děti neustále vědí, že všechno je „jenom jako“ a že se tedy nemusí bát. Proto má inscenace velký úspěch i u nejmenších diváků.

Dramatizace klasické pohádky pro nejmenší. Věrně je zachován příběh o tatínkovi dřevorubci a o jeho dětech Jeníčkovi a Mařence, kteří zabloudí v lese a dojdou k perníkové chaloupce, ve které bydlí Ježibaba a Ježidědek. Strašidelné momenty pohádky jsou oslabeny díky humorné nadsázce a děti neustále vědí, že všechno je „jenom jako“ a že se tedy nemusí bát. Proto má inscenace velký úspěch i u nejmenších diváků.

Napínavé příběhy s Pipi Dlouhou punčochou, plné neobvyklých dobrodružství a radosti ze života, nás zavedou do světa neomezené dětské fantazie a hravosti. Pipi se spolu s Tomym a Anikou podívá do školy, na jarmark, na tichomořský ostrov, naučí děti smažit ňamňamce a zpívat píseň o strašlivých pirátech, poradí si s policajty i tuláky, zkrotí tygra a nakonec všechny zachrání před skutečnými piráty.

Klasická česká divadelní báchorka je další z tzv. rodinných inscenací v repertoáru Divadla Radost. Strakonický dudák patří mezi nejhranější Tylova díla na českých scénách. Inscenátoři v ní často řeší otázky týkající se zápecnictví českého národa zároveň touhy po světovosti. V inscenaci ale není možné pominout hlavně silné téma mateřské lásky. Mladý dudák Švanda je dítětem polednice Rosavy (svoji matku ale nezná, protože ona se k němu nesmí hlásit) a na její přímluvu dají lesní panny jeho dudám kouzelnou moc. Švanda se vydá do světa, aby zbohatl a mohl si vzít svou milou Dorotku. Ve světě získává úspěchy i peníze, ale novou situaci jaksi „nezvládá“. Navíc se objeví mazaný podvodník Vocilka, získá důvěru naivního Švandy, aby se obohatil na jeho umění, a úspěchu. Švandovi nakonec jde opakovaně o život – a je to právě věrná a statečná Dorotka, která ho s pomocí Rosavy zachrání.

Hra je jedinečným spojením typicky lidských charakterů a světa pohádkových bytostí. Tato rovina samozřejmě nabízí obrovský prostor pro fantazii inscenátorů. Hraje a zpívá se na dynamické scéně, která umožňuje rychlé střídání reálného prostředí s magickým pohádkovým světem.

Jevištní podoba známé knížky – příběhů Macha a Šebestové, žáků 3.b. Nechybí ani spolužáci Kropáček, Pažout a Horáček, paní Kadrnožková, pes Jonatán, paní učitelka – a mnozí další. A samozřejmě uvidíte, jak to bylo s kouzelným utrženým sluchátkem, jak bojovali s Kropáčkovou angínou a budete svědky i přepadení piráty na dobrodružném výletě.

Další z řady inscenací „od deseti do sta let“. Beatles aneb Žlutá ponorka je pozvánkou do šedesátých let 20. století, kdy svět sice rozdělovala „železná opona“, ale kdy zároveň došlo k politickému a společenskému uvolnění a kdy se bořily mnohé zavedené zvyklosti a tradice. K symbolům doby patřily dlouhé vlasy, krátké sukně, květiny, kytary a – The Beatles. Georg, Ringo, Paul a John tehdy skutečně „hýbali světem“. V Radosti jejich cesta se Žlutou ponorkou a především s jejich hranou a zpívanou hudbou zavede mladé diváky do let, kdy se „něco zkusilo a něco změnilo“ – a ti starší si mohou připomenout, že prožili dobu, která byla inspirující a zanechala mnoho nesmazatelných stop. Scénář k inscenaci, který připomíná mnohé klíčové události i osobnosti tohoto období a zajímavou, mnohdy velmi humornou formou přináší spoustu informací by mohl docela dobře mít podtitul „Encyklopedické heslo 60. let“. Dominantní složkou je pochopitelně hudba slavné skupiny.