Scénická adaptace knihy, která patří k základnímu fondu české humoristické literatury pro mládež i pro dospělé. Půvabné a humorné vyprávění Petra Bajzy, jehož tatínek má obchod v malém městě. Péťa kamarádí s Antonínem Bejvalem, Čeňkem Jirsákem, Edou Kemlinkem, a Zilvarem z chudobince. Je jich tedy pět. Zažívají spolu mnohá dobrodružství ve škole, v kině, při potyčkách s Habrováky a častých rošťárnách, za které inkasují kázání i pohlavky dospělých. Kromě tatínka a maminky Bajzových nebudou ani v naší inscenaci chybět služka Kristýna, zvaná Rampepurda, Péťův bratr Láďa, cukrář Svoboda a jeho dcerka Evička, ale ani protivní manželé Vařechovi (Péťův strýc a teta), nebo pan Fajst.

Představení hrajeme s velkým ohlasem před téměř pokaždé vyprodaným hledištěm. Baví se stejně děti i dospělí, protože jde tak trochu i o návrat do dětství.

Pašík, Vašík a Boubelka jsou hrdiny známé pohádky o třech prasátkách, na která si brousí zuby zlý vlk. Aby se nestala jeho kořistí, musí si postavit bezpečný domeček. A tahle původně anglická lidová pohádka je o tom, že postavit takový domeček – to chce nejenom dobrý nápad, ale taky pořádnou práci. Přijďte se podívat, který z čuníků bude nejúspěšnější. Inscenace jistě zaujme a pobaví zejména nejmenší diváky, ale i dospělý „doprovod“.

Na Malé scéně Radosti uvidí děti tři krátké pohádky a každá z nich je hraná jiným typem loutek. První – maňásková – bude o tom, jak Jarda Uzlíček kopal brambory a co se při tom stalo, druhá – hraná loutkami na nitích, tedy marionetami – se jmenuje Kašpárek a žába Kuňka a poslední Jen počkej, hlemýždi. V ní se hraje loutkou, které se říká „manekýn“ a příběh je o hlemýždi Pepovi, který běhá rychleji, než lovecký pes a který se svými kamarády – zajícem, ježkem a veverkou vyzraje nad zlým vlkem.

Uvádíme od března 2019 pro MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ.

Na Malé scéně Radosti uvidí děti tři krátké pohádky a každá z nich je hraná jiným typem loutek. První – maňásková – bude o tom, jak Jarda Uzlíček kopal brambory a co se při tom stalo, druhá – hraná loutkami na nitích, tedy marionetami – se jmenuje Kašpárek a žába Kuňka a poslední Jen počkej, hlemýždi. V ní se hraje loutkou, které se říká „manekýn“ a příběh je o hlemýždi Pepovi, který běhá rychleji, než lovecký pes a který se svými kamarády – zajícem, ježkem a veverkou vyzraje nad zlým vlkem.

Uvádíme od března 2019 pro MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ.

Na Malé scéně Radosti uvidí děti tři krátké pohádky a každá z nich je hraná jiným typem loutek. První – maňásková – bude o tom, jak Jarda Uzlíček kopal brambory a co se při tom stalo, druhá – hraná loutkami na nitích, tedy marionetami – se jmenuje Kašpárek a žába Kuňka a poslední Jen počkej, hlemýždi. V ní se hraje loutkou, které se říká „manekýn“ a příběh je o hlemýždi Pepovi, který běhá rychleji, než lovecký pes a který se svými kamarády – zajícem, ježkem a veverkou vyzraje nad zlým vlkem.

Uvádíme od března 2019 pro MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ.

Hamižný a lakotný Trautenberk, Hanče, Kuba a Hajnej, kteří mu slouží a vládce hor Krakonoš jsou hlavnímu postavami dnes už klasických pohádek M. Kubátové. Jejich nové příhody s kouzelnou píšťalou, s lovem na Krakonošova jelena a s čarovnými dudami uvidíte tentokrát v jevištním zpracování. Jak už víme, Trautenberk chce vždycky všechno využít ve svůj prospěch, zneužívá dobroty Hanče, Kuby i Hajného – ale na Krakonoše je krátký, takže je za své podvody nakonec spravedlivě potrestán. V pohádce vystupují samozřejmě také nejrůznější zvířátka, kterých je v Krakonošově království plno.

Myslíte si, že typická babička nosí květovanou zástěru a neustále vaří, peče a hlídá vnoučata?

Tak tahle babička (která vůbec není líná) se rozhodla, že místo toho všeho si bude náležitě užívat a plnit si své sny a přání z mládí. (A že jsou to někdy přání notně „adrenalinová“!)

A tak tahle naše babička se projede v superrychlém autě, letí balonem, naučí se lyžovat – a ještě leccos jiného, při čem zažije ona i diváci spoustu dalších nečekaných příhod.

Knížka Vladislava Vančury už dávno patří k „zlatému fondu“ moderní dětské literatury a známe ji mimo jiné i jako „večerníčkový“ televizní seriál. Dřívějšího data jsou ale různé scénáře, napsané pro jevištní provedení. (Ostatně i Divadlo Radost uvádělo Kubulu – autorem scénáře byl Josef Kovalčuk – už před třiceti lety).

Současný scénář hudebníka a režiséra Tomáše Kočka obohacuje Vančurův příběh o osobitou hudební složku, děj samozřejmě zachovává. Takže zase bude chodit po světě medvědář Kuba Kubikula, se svým medvědem Kubulou, neposedou, mlsounem a nezbedou. V ukrutné zimě najdou nocleh v kovárně, kde se Kubula skamarádí s kovářovou dcerkou Lízinkou. Ale taky se „narodí“ Barbucha – strašidlo, o kterém medvědář Kubulovi vypráví, aby přestal zlobit. Jenže, jak se medvídek bál – a bál se hodně – tak z toho strachu se najednou vyklubal Barbucha a prohlásil, že když si ho ti dva vymysleli, tak už je neopustí a bude s nimi všude chodit. A tak ti tři spolu prožili všelijaká dobrodružství, na kterých se v této inscenaci budou moci spolupodílet i malí diváci. – A co bylo dál? Zůstali spolu, i s kamarádkou Lízinkou! Kubula začal chodit do školy, Kuba Kubikula se učil kovářem a Barbucha se „přečaroval“ a stal se z něho věrný a veselý psík.

Myslíte si, že typická babička nosí květovanou zástěru a neustále vaří, peče a hlídá vnoučata?

Tak tahle babička (která vůbec není líná) se rozhodla, že místo toho všeho si bude náležitě užívat a plnit si své sny a přání z mládí. (A že jsou to někdy přání notně „adrenalinová“!)

A tak tahle naše babička se projede v superrychlém autě, letí balonem, naučí se lyžovat – a ještě leccos jiného, při čem zažije ona i diváci spoustu dalších nečekaných příhod.

Na Malé scéně Radosti uvidí děti tři krátké pohádky a každá z nich je hraná jiným typem loutek. První – maňásková – bude o tom, jak Jarda Uzlíček kopal brambory a co se při tom stalo, druhá – hraná loutkami na nitích, tedy marionetami – se jmenuje Kašpárek a žába Kuňka a poslední Jen počkej, hlemýždi. V ní se hraje loutkou, které se říká „manekýn“ a příběh je o hlemýždi Pepovi, který běhá rychleji, než lovecký pes a který se svými kamarády – zajícem, ježkem a veverkou vyzraje nad zlým vlkem.

Uvádíme od března 2019 pro MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ.

Myslíte si, že typická babička nosí květovanou zástěru a neustále vaří, peče a hlídá vnoučata?

Tak tahle babička (která vůbec není líná) se rozhodla, že místo toho všeho si bude náležitě užívat a plnit si své sny a přání z mládí. (A že jsou to někdy přání notně „adrenalinová“!)

A tak tahle naše babička se projede v superrychlém autě, letí balonem, naučí se lyžovat – a ještě leccos jiného, při čem zažije ona i diváci spoustu dalších nečekaných příhod.

Scénická koláž známých i méně známých textů a písní z dávnějších i nedávných let, jejichž autorem je populární, známý a oblíbený folkový písničkář, textař a libretista, skladatel i kytarista, který hraje také na heligonku, ale i znamenitý překladatel Mozartových oper – tedy téměř renesanční kumštýřská osobnost – Jaromír Nohavica. Uslyšíte a uvidíte inscenované a skvěle zpívané songy, které „jako by tu byly vždycky a které má člověk okamžitě chuť si zazpívat“ (citát z recenze J.S.)

Jája a Pája je původně animovaný televizní seriál a Divadlo Radost získalo povolení autorů scénáře, převést příběhy do jevištní podoby. V malé chalupě bydlí vysloužilý námořník děda Lebeda, se svými vnuky Jájou a Pájou. Jejich každodenní dobrodružné příhody a radosti se jim snaží často narušit a pokazit mazaný, závistivý a lakomý soused Krkovička. Naštěstí je tu ale zkušený a moudrý děda Lebeda, který si vždycky ví rady, jak na něj vyzrát. Takže tím napáleným je nakonec hamižný a nepřejícný soused…

Příběhem jednoho roku (epizody se odehrávají na jaře, v létě, na podzim a končí v zimě), budou diváky provázet zpívající a hrající hasiči Fanda a Láďa a nebude chybět ani sousedka Mráčková, papoušek dědy Lebedy, paličatá koza a další postavy příběhů.

Jája a Pája je původně animovaný televizní seriál a Divadlo Radost získalo povolení autorů scénáře, převést příběhy do jevištní podoby. V malé chalupě bydlí vysloužilý námořník děda Lebeda, se svými vnuky Jájou a Pájou. Jejich každodenní dobrodružné příhody a radosti se jim snaží často narušit a pokazit mazaný, závistivý a lakomý soused Krkovička. Naštěstí je tu ale zkušený a moudrý děda Lebeda, který si vždycky ví rady, jak na něj vyzrát. Takže tím napáleným je nakonec hamižný a nepřejícný soused…

Příběhem jednoho roku (epizody se odehrávají na jaře, v létě, na podzim a končí v zimě), budou diváky provázet zpívající a hrající hasiči Fanda a Láďa a nebude chybět ani sousedka Mráčková, papoušek dědy Lebedy, paličatá koza a další postavy příběhů.

Myslíte si, že typická babička nosí květovanou zástěru a neustále vaří, peče a hlídá vnoučata?

Tak tahle babička (která vůbec není líná) se rozhodla, že místo toho všeho si bude náležitě užívat a plnit si své sny a přání z mládí. (A že jsou to někdy přání notně „adrenalinová“!)

A tak tahle naše babička se projede v superrychlém autě, letí balonem, naučí se lyžovat – a ještě leccos jiného, při čem zažije ona i diváci spoustu dalších nečekaných příhod.

Pohádkový příběh o malé, veselé a rozpustilé kometě, která se spřátelí se dvěma hvězdáři – profesorem a jeho žačkou. Kometa si bezstarostně létá vesmírem a netuší, že ji pronásleduje zlý Ufoun. Hvězdáři se vydají na cestu do vesmíru, aby kometu zachránili a na své cestě zažijí mnohá napínavá dobrodružství. Vizuálním principem tohoto představení je počítačová animace – propojení divadla, animovaných prvků, a loutek. Tým výtvarníků, jejichž podíl na inscenaci je dominantní, vychází z postupů laterny magiky a nabízí malým divákům velmi sugestivní podívanou. Děti mají navíc možnost vstupovat do děje a ovlivňovat jeho další vývoj.

Pohádkový příběh o malé, veselé a rozpustilé kometě, která se spřátelí se dvěma hvězdáři – profesorem a jeho žačkou. Kometa si bezstarostně létá vesmírem a netuší, že ji pronásleduje zlý Ufoun. Hvězdáři se vydají na cestu do vesmíru, aby kometu zachránili a na své cestě zažijí mnohá napínavá dobrodružství. Vizuálním principem tohoto představení je počítačová animace – propojení divadla, animovaných prvků, a loutek. Tým výtvarníků, jejichž podíl na inscenaci je dominantní, vychází z postupů laterny magiky a nabízí malým divákům velmi sugestivní podívanou. Děti mají navíc možnost vstupovat do děje a ovlivňovat jeho další vývoj.

Myslíte si, že typická babička nosí květovanou zástěru a neustále vaří, peče a hlídá vnoučata?

Tak tahle babička (která vůbec není líná) se rozhodla, že místo toho všeho si bude náležitě užívat a plnit si své sny a přání z mládí. (A že jsou to někdy přání notně „adrenalinová“!)

A tak tahle naše babička se projede v superrychlém autě, letí balonem, naučí se lyžovat – a ještě leccos jiného, při čem zažije ona i diváci spoustu dalších nečekaných příhod.

Jevištní podoba známé knížky – příběhů Macha a Šebestové, žáků 3.b. Nechybí ani spolužáci Kropáček, Pažout a Horáček, paní Kadrnožková, pes Jonatán, paní učitelka – a mnozí další. A samozřejmě uvidíte, jak to bylo s kouzelným utrženým sluchátkem, jak bojovali s Kropáčkovou angínou a budete svědky i přepadení piráty na dobrodružném výletě.

Scénická adaptace knihy, která patří k základnímu fondu české humoristické literatury pro mládež i pro dospělé. Půvabné a humorné vyprávění Petra Bajzy, jehož tatínek má obchod v malém městě. Péťa kamarádí s Antonínem Bejvalem, Čeňkem Jirsákem, Edou Kemlinkem, a Zilvarem z chudobince. Je jich tedy pět. Zažívají spolu mnohá dobrodružství ve škole, v kině, při potyčkách s Habrováky a častých rošťárnách, za které inkasují kázání i pohlavky dospělých. Kromě tatínka a maminky Bajzových nebudou ani v naší inscenaci chybět služka Kristýna, zvaná Rampepurda, Péťův bratr Láďa, cukrář Svoboda a jeho dcerka Evička, ale ani protivní manželé Vařechovi (Péťův strýc a teta), nebo pan Fajst.

Představení hrajeme s velkým ohlasem před téměř pokaždé vyprodaným hledištěm. Baví se stejně děti i dospělí, protože jde tak trochu i o návrat do dětství.