Klasická česká divadelní báchorka je další z tzv. rodinných inscenací v repertoáru Divadla Radost. Strakonický dudák patří mezi nejhranější Tylova díla na českých scénách. Inscenátoři v ní často řeší otázky týkající se zápecnictví českého národa zároveň touhy po světovosti. V inscenaci ale není možné pominout hlavně silné téma mateřské lásky. Mladý dudák Švanda je dítětem polednice Rosavy (svoji matku ale nezná, protože ona se k němu nesmí hlásit) a na její přímluvu dají lesní panny jeho dudám kouzelnou moc. Švanda se vydá do světa, aby zbohatl a mohl si vzít svou milou Dorotku. Ve světě získává úspěchy i peníze, ale novou situaci jaksi „nezvládá“. Navíc se objeví mazaný podvodník Vocilka, získá důvěru naivního Švandy, aby se obohatil na jeho umění, a úspěchu. Švandovi nakonec jde opakovaně o život – a je to právě věrná a statečná Dorotka, která ho s pomocí Rosavy zachrání.

Hra je jedinečným spojením typicky lidských charakterů a světa pohádkových bytostí. Tato rovina samozřejmě nabízí obrovský prostor pro fantazii inscenátorů. Hraje a zpívá se na dynamické scéně, která umožňuje rychlé střídání reálného prostředí s magickým pohádkovým světem.

Inscenace, která je určená pro velmi komorní hrací prostor na scéně Muzea loutek (kapacita cca 40 diváků). Známé a dodnes velmi oblíbené Hrubínovy verše, říkadla a pohádky jsou tematicky komponované do čtyř ročních období. Je jaro, narodí se malý Kubík a prožívá svůj první rok života a samozřejmě si zároveň „osahává“ svět kolem sebe, seznamuje se s lidmi, zvířátky, stromy i květinami i zajímavými věcmi. Tatínek a maminka mu také zahrají čtyři veršované pohádky: O Koblížkovi, Červenou Karkulku, Kuřátko a obilí a o Palečkovi a jeho kamarádech. Protože se všechno odehrává „na krok“ od publika, jde o velmi kontaktní inscenaci, přitažlivou zejména pro nejmenší diváky. Velký význam má i výtvarná a hudební složka inscenace. Je to představení velmi vhodné pro první návštěvu divadla.

Inscenace, která je určená pro velmi komorní hrací prostor na scéně Muzea loutek (kapacita cca 40 diváků). Známé a dodnes velmi oblíbené Hrubínovy verše, říkadla a pohádky jsou tematicky komponované do čtyř ročních období. Je jaro, narodí se malý Kubík a prožívá svůj první rok života a samozřejmě si zároveň „osahává“ svět kolem sebe, seznamuje se s lidmi, zvířátky, stromy i květinami i zajímavými věcmi. Tatínek a maminka mu také zahrají čtyři veršované pohádky: O Koblížkovi, Červenou Karkulku, Kuřátko a obilí a o Palečkovi a jeho kamarádech. Protože se všechno odehrává „na krok“ od publika, jde o velmi kontaktní inscenaci, přitažlivou zejména pro nejmenší diváky. Velký význam má i výtvarná a hudební složka inscenace. Je to představení velmi vhodné pro první návštěvu divadla.

Scénická koláž známých i méně známých textů a písní z dávnějších i nedávných let, jejichž autorem je populární, známý a oblíbený folkový písničkář, textař a libretista, skladatel i kytarista, který hraje také na heligonku, ale i znamenitý překladatel Mozartových oper – tedy téměř renesanční kumštýřská osobnost – Jaromír Nohavica. Uslyšíte a uvidíte inscenované a skvěle zpívané songy, které „jako by tu byly vždycky a které má člověk okamžitě chuť si zazpívat“ (citát z recenze J.S.)

Scénická koláž známých i méně známých textů a písní z dávnějších i nedávných let, jejichž autorem je populární, známý a oblíbený folkový písničkář, textař a libretista, skladatel i kytarista, který hraje také na heligonku, ale i znamenitý překladatel Mozartových oper – tedy téměř renesanční kumštýřská osobnost – Jaromír Nohavica. Uslyšíte a uvidíte inscenované a skvěle zpívané songy, které „jako by tu byly vždycky a které má člověk okamžitě chuť si zazpívat“ (citát z recenze J.S.)

Knížka Vladislava Vančury už dávno patří k „zlatému fondu“ moderní dětské literatury a známe ji mimo jiné i jako „večerníčkový“ televizní seriál. Dřívějšího data jsou ale různé scénáře, napsané pro jevištní provedení. (Ostatně i Divadlo Radost uvádělo Kubulu – autorem scénáře byl Josef Kovalčuk – už před třiceti lety).

Současný scénář hudebníka a režiséra Tomáše Kočka obohacuje Vančurův příběh o osobitou hudební složku, děj samozřejmě zachovává. Takže zase bude chodit po světě medvědář Kuba Kubikula, se svým medvědem Kubulou, neposedou, mlsounem a nezbedou. V ukrutné zimě najdou nocleh v kovárně, kde se Kubula skamarádí s kovářovou dcerkou Lízinkou. Ale taky se „narodí“ Barbucha – strašidlo, o kterém medvědář Kubulovi vypráví, aby přestal zlobit. Jenže, jak se medvídek bál – a bál se hodně – tak z toho strachu se najednou vyklubal Barbucha a prohlásil, že když si ho ti dva vymysleli, tak už je neopustí a bude s nimi všude chodit. A tak ti tři spolu prožili všelijaká dobrodružství, na kterých se v této inscenaci budou moci spolupodílet i malí diváci. – A co bylo dál? Zůstali spolu, i s kamarádkou Lízinkou! Kubula začal chodit do školy, Kuba Kubikula se učil kovářem a Barbucha se „přečaroval“ a stal se z něho věrný a veselý psík.

Jája a Pája je původně animovaný televizní seriál a Divadlo Radost získalo povolení autorů scénáře, převést příběhy do jevištní podoby. V malé chalupě bydlí vysloužilý námořník děda Lebeda, se svými vnuky Jájou a Pájou. Jejich každodenní dobrodružné příhody a radosti se jim snaží často narušit a pokazit mazaný, závistivý a lakomý soused Krkovička. Naštěstí je tu ale zkušený a moudrý děda Lebeda, který si vždycky ví rady, jak na něj vyzrát. Takže tím napáleným je nakonec hamižný a nepřejícný soused…

Příběhem jednoho roku (epizody se odehrávají na jaře, v létě, na podzim a končí v zimě), budou diváky provázet zpívající a hrající hasiči Fanda a Láďa a nebude chybět ani sousedka Mráčková, papoušek dědy Lebedy, paličatá koza a další postavy příběhů.

Knížka Vladislava Vančury už dávno patří k „zlatému fondu“ moderní dětské literatury a známe ji mimo jiné i jako „večerníčkový“ televizní seriál. Dřívějšího data jsou ale různé scénáře, napsané pro jevištní provedení. (Ostatně i Divadlo Radost uvádělo Kubulu – autorem scénáře byl Josef Kovalčuk – už před třiceti lety).

Současný scénář hudebníka a režiséra Tomáše Kočka obohacuje Vančurův příběh o osobitou hudební složku, děj samozřejmě zachovává. Takže zase bude chodit po světě medvědář Kuba Kubikula, se svým medvědem Kubulou, neposedou, mlsounem a nezbedou. V ukrutné zimě najdou nocleh v kovárně, kde se Kubula skamarádí s kovářovou dcerkou Lízinkou. Ale taky se „narodí“ Barbucha – strašidlo, o kterém medvědář Kubulovi vypráví, aby přestal zlobit. Jenže, jak se medvídek bál – a bál se hodně – tak z toho strachu se najednou vyklubal Barbucha a prohlásil, že když si ho ti dva vymysleli, tak už je neopustí a bude s nimi všude chodit. A tak ti tři spolu prožili všelijaká dobrodružství, na kterých se v této inscenaci budou moci spolupodílet i malí diváci. – A co bylo dál? Zůstali spolu, i s kamarádkou Lízinkou! Kubula začal chodit do školy, Kuba Kubikula se učil kovářem a Barbucha se „přečaroval“ a stal se z něho věrný a veselý psík.

Scénická adaptace knihy, která patří k základnímu fondu české humoristické literatury pro mládež i pro dospělé. Půvabné a humorné vyprávění Petra Bajzy, jehož tatínek má obchod v malém městě. Péťa kamarádí s Antonínem Bejvalem, Čeňkem Jirsákem, Edou Kemlinkem, a Zilvarem z chudobince. Je jich tedy pět. Zažívají spolu mnohá dobrodružství ve škole, v kině, při potyčkách s Habrováky a častých rošťárnách, za které inkasují kázání i pohlavky dospělých. Kromě tatínka a maminky Bajzových nebudou ani v naší inscenaci chybět služka Kristýna, zvaná Rampepurda, Péťův bratr Láďa, cukrář Svoboda a jeho dcerka Evička, ale ani protivní manželé Vařechovi (Péťův strýc a teta), nebo pan Fajst.

Představení hrajeme s velkým ohlasem před téměř pokaždé vyprodaným hledištěm. Baví se stejně děti i dospělí, protože jde tak trochu i o návrat do dětství.

Pašík, Vašík a Boubelka jsou hrdiny známé pohádky o třech prasátkách, na která si brousí zuby zlý vlk. Aby se nestala jeho kořistí, musí si postavit bezpečný domeček. A tahle původně anglická lidová pohádka je o tom, že postavit takový domeček – to chce nejenom dobrý nápad, ale taky pořádnou práci. Přijďte se podívat, který z čuníků bude nejúspěšnější. Inscenace jistě zaujme a pobaví zejména nejmenší diváky, ale i dospělý „doprovod“.

Pašík, Vašík a Boubelka jsou hrdiny známé pohádky o třech prasátkách, na která si brousí zuby zlý vlk. Aby se nestala jeho kořistí, musí si postavit bezpečný domeček. A tahle původně anglická lidová pohádka je o tom, že postavit takový domeček – to chce nejenom dobrý nápad, ale taky pořádnou práci. Přijďte se podívat, který z čuníků bude nejúspěšnější. Inscenace jistě zaujme a pobaví zejména nejmenší diváky, ale i dospělý „doprovod“.

Když ještě měli sloni místo chobotu nos jako bambuli, narodilo se v džungli malé slůně. Bylo velmi zvědavé, a proto bylo všude a hlavně pořád slyšet jeho „proč“? Neustálé otázky potomků jsou mnohdy velmi vysilující – každý rodič o tom určitě ví svoje. Naše malé slůně se nakonec vydá na cesty džunglí, setkává se s žirafou, opicí, pštrosem, papouškem, hrochem, lvem, zebrou, či krokodýlem. A toto poslední setkání zapříčiní proměnu nosu z bambule v chobot. Jak se to stane, to už opravdu prozradit nemůžeme. Přijďte se podívat! Nejlépe s dětmi, které ještě nechodí, nebo teprve začaly chodit do školy a jejichž nejčastěji užívaným slovem je – „proč“ …

Jevištní podoba známé knížky – příběhů Macha a Šebestové, žáků 3.b. Nechybí ani spolužáci Kropáček, Pažout a Horáček, paní Kadrnožková, pes Jonatán, paní učitelka – a mnozí další. A samozřejmě uvidíte, jak to bylo s kouzelným utrženým sluchátkem, jak bojovali s Kropáčkovou angínou a budete svědky i přepadení piráty na dobrodružném výletě.

Spojte návštěvu Muzea loutek s nabízeným pohádkovým představením. V prostorách muzea uvádíme „Tři pohádky pro rošťáky“, které počítají i s aktivním zapojením malých diváků do hry.

První pohádka je o princi, který si hledal nevěstu – ale nechtěl žádnou jinou, než stoprocentně „opravdovou“ princeznu. Druhá je o šikovném chlapci s trochu divným jménem, který přechytračil vlka, a vysloužil si od krále odměnu. A třetí je o princezně, kterou vyčaroval kouzelník z čarovného klobouku – a pak s ní měl spoustu starostí, protože se také – jako každá princezna – chtěla vdávat, ale žádný ženich jí nebyl dost dobrý. A jak to všechno nakonec dopadlo? To se dozvíte, když přijdete do Muzea loutek – a ještě si k návštěvě vyberete divadelní představení.

Scénická adaptace knihy, která patří k základnímu fondu české humoristické literatury pro mládež i pro dospělé. Půvabné a humorné vyprávění Petra Bajzy, jehož tatínek má obchod v malém městě. Péťa kamarádí s Antonínem Bejvalem, Čeňkem Jirsákem, Edou Kemlinkem, a Zilvarem z chudobince. Je jich tedy pět. Zažívají spolu mnohá dobrodružství ve škole, v kině, při potyčkách s Habrováky a častých rošťárnách, za které inkasují kázání i pohlavky dospělých. Kromě tatínka a maminky Bajzových nebudou ani v naší inscenaci chybět služka Kristýna, zvaná Rampepurda, Péťův bratr Láďa, cukrář Svoboda a jeho dcerka Evička, ale ani protivní manželé Vařechovi (Péťův strýc a teta), nebo pan Fajst.

Představení hrajeme s velkým ohlasem před téměř pokaždé vyprodaným hledištěm. Baví se stejně děti i dospělí, protože jde tak trochu i o návrat do dětství.

Pašík, Vašík a Boubelka jsou hrdiny známé pohádky o třech prasátkách, na která si brousí zuby zlý vlk. Aby se nestala jeho kořistí, musí si postavit bezpečný domeček. A tahle původně anglická lidová pohádka je o tom, že postavit takový domeček – to chce nejenom dobrý nápad, ale taky pořádnou práci. Přijďte se podívat, který z čuníků bude nejúspěšnější. Inscenace jistě zaujme a pobaví zejména nejmenší diváky, ale i dospělý „doprovod“.

Scénická adaptace knihy, která patří k základnímu fondu české humoristické literatury pro mládež i pro dospělé. Půvabné a humorné vyprávění Petra Bajzy, jehož tatínek má obchod v malém městě. Péťa kamarádí s Antonínem Bejvalem, Čeňkem Jirsákem, Edou Kemlinkem, a Zilvarem z chudobince. Je jich tedy pět. Zažívají spolu mnohá dobrodružství ve škole, v kině, při potyčkách s Habrováky a častých rošťárnách, za které inkasují kázání i pohlavky dospělých. Kromě tatínka a maminky Bajzových nebudou ani v naší inscenaci chybět služka Kristýna, zvaná Rampepurda, Péťův bratr Láďa, cukrář Svoboda a jeho dcerka Evička, ale ani protivní manželé Vařechovi (Péťův strýc a teta), nebo pan Fajst.

Představení hrajeme s velkým ohlasem před téměř pokaždé vyprodaným hledištěm. Baví se stejně děti i dospělí, protože jde tak trochu i o návrat do dětství.

Scénická adaptace knihy, která patří k základnímu fondu české humoristické literatury pro mládež i pro dospělé. Půvabné a humorné vyprávění Petra Bajzy, jehož tatínek má obchod v malém městě. Péťa kamarádí s Antonínem Bejvalem, Čeňkem Jirsákem, Edou Kemlinkem, a Zilvarem z chudobince. Je jich tedy pět. Zažívají spolu mnohá dobrodružství ve škole, v kině, při potyčkách s Habrováky a častých rošťárnách, za které inkasují kázání i pohlavky dospělých. Kromě tatínka a maminky Bajzových nebudou ani v naší inscenaci chybět služka Kristýna, zvaná Rampepurda, Péťův bratr Láďa, cukrář Svoboda a jeho dcerka Evička, ale ani protivní manželé Vařechovi (Péťův strýc a teta), nebo pan Fajst.

Představení hrajeme s velkým ohlasem před téměř pokaždé vyprodaným hledištěm. Baví se stejně děti i dospělí, protože jde tak trochu i o návrat do dětství.