První brněnský hrad

Podobu prvního hradu neznáme.

Většině lidí se při zmínce o brněnském hradu vybaví Špilberk. Ovšem málokdo ví, že Brno má hrady hned tři. Tedy, mělo.
První z nich je trošku mytický a z toho, co se o něm můžeme dočíst, si lze o jeho umístění hodit korunou. Historikové, archeologové ale i badatelé na slovo vzatí se na jeho umístění dodnes nemohou shodnout. Přitom právě tento hrad má v dějinách Brna zcela výsadní postavení. Právě o něm je zmínka v Kosmově kronice, která se považuje za vůbec první pramennou zmínku, o Brnu vůbec.

Na počátku bylo bláto

kostel Nanebevzetí Panny Marie

V místech dnešního Starého Brna stála kdysi, ještě před rokem 1091, osada, která se díky svému strategickému umístění rozrostla stejně jako její význam. Tehdy také vznikla potřeba hradu, který by byl zároveň i opěrným bodem obránců proti případnému nepřátelskému útoku.

Jak už to bývá, čím víc lidí se o problém zajímá, tím víc taky vznikne teorií řešení a tou měrou nabývá i prostor pro spekulace a dohady. O prvním brněnském hradu se ze všech množných i nemožných(ano i takové jsou) teorií vyklubaly tři hlavní.

Jedna z nich, pro pořádek si ji označíme jako první, staví původní brněnský hrad do prostoru dnešního Starého Brna. Důvodů pro to je hned několik. Za prvé: archeologické nálezy zde odhalily základy nejstarší zděné stavby na území Brna-románské rotundy. Dalším důvodem pro umístění hradu na Staré Brno je už samotné jeho jméno. Jak už víme jméno Brno se odvozuje od staroslovanského základu brnje, ve významu bláto, kal, hlína. Nebudu tedy dávat toto jméno hradu, který stojí na skále. Dalším argumentem pro umístění hradu na Staré Brno jsou valy, které byly nalezeny na Starém Brně. Někteří historikové se proto domnívají, že valy sloužily jako opora pro obrannou funkci hradu.

Petrov

katedrála sv. Petra a Pavla

Další teorie, označíme si ji jako druhou, staví hrad na petrovské návrší. Ale pozor! Nikoli na místo dnešní katedrály sv. Petra a Pavla, ale na petrovské návrší. Obhájci této teorie mají za to, že právě zde mohl stávat hrad, který by svojí polohou potřebám obrany vyhovoval víc. Stojí sice odlehle od Starého Brna, ale to nebylo tak neobvyklé. Jeho poloha z hlediska obrany je mnohem příhodnější, než na Starém Brně, které má přímo v zádech ohromný vrch Špilberku, který by se přímo nabízel jako opěrný bod možným agresorům. Petrov byl od jihu chráněn strmou skálou a od severu a východu měl široký výhled do otevřené krajiny, což jeho obranné možnosti ještě zvyšuje. Označení hrad Brno, jak je jmenován v samotné Kosmově kronice, nemusí mít s blátem nic společného. Jeho označení může pramenit z blízkosti stejnojmenné osady, která tehdy stála na blátivém podloží, v mokřinách soutoku dvou řek. Ostatně i sama těsná blízkost obou řek je v souvislosti s hradem na Starém Brně dost pochybná. Stačí se soustředit na fakt, že při každé větší povodni mohla být celá osada rázem zatopena. A hrad v zátopové oblasti je z obranného hlediska bezcenný. Nepříteli by pak stačilo postavit za městem menší přehradu a měl by o zábavu postaráno.

Rovněž archeologický průzkum prokázal přítomnost pozdně románského zdiva v základech katedrály na Petrově, jehož materiál i technologie stavby navazuje na stavební techniky použité již na Starém Brně.

Špilberk

Špilberk - pohled ze Starého Brna

No a ta poslední z hlavních teorií obhajuje zase umístění hradu na Špilberku. Hrad je z hlediska obrany výborně postaven, leží 282 m. n.m., je těžko přístupný, a relativně blíž k Starému Brnu, než Petrov. Ten je ovšem, jak dokazují archeologické výzkumy, starší než Špilberk.
Možný klíč je také v názvu Špilberku. Jak dokazuje průzkum, náš Špilberk totiž není zdaleka tak osamělý, jak by se na první pohled zdálo. Na Moravě je Špilberků, nebo míst, která nesou jeho zkomolený tvar, na 78. Vesměs se jedná o jména jako Špinberk, Štimberk, Šimberk nebo Štymberk, většinou v okresech Třebíč, Jihlava, Blansko, Znojmo, Žďár n/Sáz. apod. Jde o místa vyvýšená, která sloužila jako strážná stanoviště. Jsou od sebe navzájem na dohled a hlídky si z nich signalizovaly hrozící nebezpečí. Ve dne kouřovými signály, přes noc otevřeným ohněm. Mohlo by to znamenat, že Špilberk sloužil z počátku ke stejnému účelu. Původ jména Špilberk tedy s velkou pravděpodobností neplyne z „hracího kopce“, kde si panstvo dávalo dostaveníčko k různým hrám, zábavám a k ostřelování zajíců, ale z významu německého Spigelberk-jako vyvýšené místo, místo stráže, odkud se signalizovalo hrozící nebezpečí.

Poslední slovo patří archeologii

Teorií o postavení prvního hradu je mnohem víc a lze tedy říci, že míst, kde mohl stát první brněnský hrad je mnoho a s každým novým badatelem, každým novým objevem může přijít nová verze. Poslední slovo má archeologie, důkladný průzkum, který by našel zbytky, základů a vyvrátil, nebo potvrdil spekulace, které se o původním brněnském hradu vedou.

zpracoval Robert Žďárský

---

Zdroje:

• Dvořák Jaroslav, Stavební materiál nejstarších etap výstavby kostela sv. Petra a Pavla na Petrově v Brně, Pravěk nová řada 1994/4, Brno 1996
• Flodrová Milena, Nejstarší dějiny Špilberku ve světle písemných pramenů, Forum Brunense 1988, Brno
• Vermouzek Rostislav, Čtení o Špilberku, Forum Brunense, Brno 1990
• Šrámek Rudolf, Jméno Brno a co s tím souvisí, Forum Brunense, Brno 1989
• Kuča Karel, Památky Brna, Brno 1989