Brněnské podzemí

štola pod Běhounskou ulicí

Brněnské podzemí není, jak se můžou lidé mylně domnívat, žádný labyrint chodeb a štol na sebe navazujících, podobně jako tomu je v Jihlavě nebo Znojmě. V případě Brna, se jedná o lokální sklepy, které byly po léta zanedbávány a teprve v posledních letech dochází k jejich rekonstrukci a k jejich otevření ke komerčním účelům.

Lochy

fragment původního zdiva pod Zelným trhem

Vznik brněnských sklepů se zcela logicky váže k úplným počátkům Brna, kdy se hojně budovaly pod tehdy dřevěnými domy lochy k uchování potravin. Byly to jednoduché jámy ve tvaru hrušky hluboké asi 2m, které sloužily většinou jako sýpky.

Z počátku se sklepy budovaly hlinito-dřevěné a měly pravoúhle obdélníkový tvar. Jako výdřeva se používaly klasické důlní výztuže s deskou u stropu. Avšak kvůli častým požárům bylo nutné přejít na sice nákladnější leč bezpečnější způsob výstavby, a to na hlinito-kamenité. Nákladnost jejich budování spočívala především v dopravě kamene, který se dovážel ze Stránské skály a výrobě vápna do malty. Také se dříve rovné stropy začaly nahrazovat klenutými u kterých již zůstalo.

Ke svícení se používaly louče. Ty byly nejčastějším původcem ničivých požárů, a proto byly později nahrazeny olejovými kahany, které byly sice bezpečnější, zato méně svítivé. Kahany se umisťovaly do kamenných, nebo zděných výklenků tzv. nik. V pozdější době byly i tyto kahany nahrazeny uzavřenými lucernami s voskovými nebo lojovými svícemi.

Účel sklepů

detail dláždění v kostnici pod kostelem sv. Jakuba

Některé sklepy měly charakter obranný, nebo sloužily pro rozvod vody do městských kašen. V Brně ale převládalo využití sklepů pro komerční účely. Jejich majitelé je používali pro uchovávání potravin určených k prodeji. Součástí sklepů byly i studny. Voda byla sice lidem volně přístupná v kašnách, ale mnoho domů mělo studně vlastní. V Brně bylo studní několik stovek, ale často se stávaly zdrojem choroboplodných zárodků, protože se často znečistily a posléze zanikly.

Studně se pak zavážely odpadky a dnes jsou takto zavezené studně zdrojem informací pro archeology a historiky. Z jejich obsahu je dnes možné vyčíst mnohé podrobnosti o životě tehdejších lidí a díky příhodnému tvaru studní - vertikální šachty - je všechen takto nalezený materiál chronologicky seřazený.

Podle toho, jak ten který kupec prosperoval, rozšiřoval i svůj sklep. Docházelo i k tomu, že sklepy již nerespektovaly půdorysy domů, byly budovány pod veřejným prostranstvím a dnes je jimi prostor pod Zelným trhem doslova prošpikován.

Brněnské podzemí také sloužilo k vojenským respektive obranným účelům. Jeho existence v dobách válek poskytovala bezpečnou cestu za hradby města a umožňovala jeho zásobování. Nemalou zásluhu na vítězství Brna nad Švédy měla krytá cesta na brněnský hrad Špilberk, který se tehdy nacházel před hradbami města. Tato Strada cooperta, jak byla tato cesta nazývána, dnes již neexistuje. Přesná poloha není známa, ale její existenci dokládají historické prameny.

Další využití podzemních prostor, tzv. krypt bylo, zvláště pod kostely a kláštery, k uchovávání ostatků zemřelých příslušníků řádu, šlechtických rodů nebo jiných význačných osobností. Asi nejznámější krypta je pod kostelem Nalezení sv. Kříže u kapucínského kláštera na dnešním Kapucínském náměstí dříve Uhelném trhu. Je zde uložen i baron František svobodný pán Trenck, proslulý plukovník obávaných pandurů, pozdější špilberský vězen. U kapucínů rovněž leží i významní stavitelé Ondřej a Jan Křtitel Ernovi.

Časované bomby

chodba pod Běhounskou ulicí - před kinem Scalla

Sklepy vznikaly bez předchozích povolení a jejich vznik závisel čistě na jejich majitelích. Když majitel neprosperoval, uchyloval se k rušení sklepů a situaci řešil jednoduše. Sklep který již nepotřeboval, prostě naplnil sutí a nepotřebným odpadem a zazdil jej. Postupem času si takto uložené odpadky “sedly”, vznikla kaverna (malý prostor u stropu) která se stala časovanou bombou.
Dnes jsou sklepení pod Brnem postupně znovu objevována a sanována. Práce jdou ale velmi pomalu, protože mnohé domy, pod kterými se sklepy dříve budovaly, dnes již nestojí a je velmi obtížné hledat v archivech, studovat dobové fotografie, staré uliční čáry a dokumenty k domům již zbouraným. Je to mravenčí práce, ale mnohdy je korunována úspěchem.

Zatím nejrozsáhlejší komplex sklepů pod Brnem se nachází pod Zelným trhem. Bohužel, část právě těchto sklepů byla v době nedávno minulé historicky zcela zničena.

V roce 1987 se totiž na Zelnému trhu začala propadat dlažba vlivem havárie vodovodního řadu. Vznikly sice plány na sanaci podzemí, ale tehdy k jejich realizaci nedošlo. Všechny prostory se obložily ocelovou konstrukcí a vystříkaly betonovou směsí tzv. torkretem. Vznikla tak betonová krusta, která historickou hodnotu sklepů zničila. Pouze v jednom místě byl ponechán kus původní vyzdívky. Zřejmě na památku.
Výzkum se provádí systematicky a pracuje se na hned v několika lokalitách. Při procházce městem lze spatřit tu a tam průzkumné práce. Například u kostela sv. Jakuba. Zde byla nedávno objevena rozsáhlá kostnice, jako pozůstatek zrušeného hřbitova. Lidské ostatky byly nalezeny naskládané v místnostech pod kostelem jen tak na hromadu až po strop. Nyní jsou z části uspořádány a uskladněny tak, aby tvořily estetický celek, jak se na lidské ostatky sluší. Při prohlídce této kostnice návštěvník až žasne nad fantazií a vkusem těch, kteří se na obnově podzemí podílí. Klasickou ukázkou je mřížka větrací šachty, v tvaru žeber.

Tragédie s spojené podzemím

sklepy pod Zelným trhem

V minulosti o sobě brněnské podzemí dalo několikrát zřetelně vědět a ukázalo, že jeho stav je na mnoha místech havarijní. Svědčí o tom hlavně tragická příhoda, která se stala v Brně roku 1976 a o níž se dodnes vypráví legendy. Tehdy se na Pekařské ulici propadla vozovka důsledkem havárie vodovodního potrubí. Do rozbahněné trhliny do kanalizace spadla žena, kterou se dodnes nepodařilo nelézt. Událost se pokusilo vysvětlit ostravské studio ČT v rámci cyklu Osudové okamžiky, ale výsledek nepřinesl žádný výsledek. Jeden z vypovídajících v pořadu dokonce vyjádřil absurdní hypotézu, že žena potřebovala zmizet, a tak využila události k emigraci.

Další událost je zřejmě pro svou menší tragičnost a nedostatek záhadnosti již méně známá. To když se v roce 1941 zřítilo celé průčelí jednoho domu na Zelném trhu. Stalo se tak opět vlivem poškození vodovodu a následného podmáčení základů domu. Dům však zůstal stát.

Dnes se něco podobného nemůže stát, protože většina podzemních prostor je sanována a kdykoli se objeví jen náznak nějaké havárie, jsou ihned podniknuta nezbytná opatření tak, aby se zabránilo podobným příhodám. Kromě toho vždy, když se v historickém jádru Brna začínají stavební práce, musí se udělat průzkum případných podzemních prostor, zda nedojde k porušení jejich statiky nasazením těžké techniky.

Kromě toho, všechny nehody byly hlavně zapříčiněny naprostým zanedbáním péče o podzemí a to v dnešní situaci nastat nemůže.

Budoucnost

původní uložení ostatků

Přestože je o brněnské podzemí z řad veřejnosti ohromný zájem a při výjimečných příležitostech jsou některé lokality zpřístupněny veřejnosti, dosud se nepřistoupilo k trvalému otevření sklepů. Kromě ryze soukromých sklepů, které majitelé využívají ke komerčním účelům restaurací, nejsou sklepy nijak využívány. Pro budoucí potřeby města se naopak budují kolektory k uložení technických sítí, a to i na úkor historického podzemí.

V Brně vyšla pro zájemce kniha Brněnské podzemí. Mapuje a čtenářům přibližuje pohled pod povrch nejvýznamnějších lokalit historického jádra města Brna, např. Petrov, Zelný trh, Dominikánské nám. apod. Obsahuje stovky nádherných barevných fotografií, situačních plánků i dobových ilustrací. Je v ní možné nalézt spoustu informací jak o historii, tak o budoucnosti podzemí druhého největšího města republiky.

zpracoval Robert Žďárský

---

Zdroje:

• Svoboda Aleš, Brněnské podzemí, Brno 2001