Kultura, Brno - Děti a dětské akce
Divadlo Radost
Bratislavská 32, Brno
Hromadné objednávky, předprodej: Divadlo Radost
Bratislavská 32: po-pa 8:00 - 12:00 a 12:30 - 16:30 Tel: 545 321 273, 545 211 583
Cejl 29: po-pa 8:00 - 18:00, neděle 9:00 - 18:00
6.3.-7.3.,
9:00
Jen počkej, hlemýždi!
Na Malé scéně Radosti uvidí děti tři krátké pohádky a každá z nich je hraná jiným typem loutek. První – maňásková – bude o tom, jak Jarda Uzlíček kopal brambory a co se při tom stalo, druhá – hraná loutkami na nitích, tedy marionetami – se jmenuje Kašpárek a žába Kuňka a poslední Jen počkej, hlemýždi. V ní se hraje loutkou, které se říká „manekýn“ a příběh je o hlemýždi Pepovi, který běhá rychleji, než lovecký pes a který se svými kamarády – zajícem, ježkem a veverkou vyzraje nad zlým vlkem.
Uvádíme od března 2019 pro MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ.
8.3.,
9:00, 18:00
Čaroděj ze Země Oz
Když Lyman F. Baum napsal v roce 1900 knížku pro děti Čaroděj ze země Oz, stal se z ní podobný fenomén jako o století později z Harryho Pottera. Děti zbožňovaly příběhy o Dorotce a jejích společnících, o Velikém Ozovi, hodných i zlých čarodějnicích, mluvících zvířatech a mnoha neobvyklých bytostech.
Vše začíná, když tornádo odnese Dorotku i s její chaloupkou do čarovné země Oz. Jenom Veliký Oz jí může pomoct najít cestu zpátky domů. Proto se k němu vydá do Smaragdového města. Cestou se k ní připojí Hastroš, Plecháč a Lev, kteří chtějí od Velikého Oze splnit také svá přání. Veliký Oz je však pošle splnit nečekaně těžký úkol – porazit zlou čarodějnici ze západu. To je jeho podmínka, aby Dorotce i jejím společníkům splnil jejich přání. Jestli myslíte, že když se jim to podaří, tak už Dorotce nic nebude bránit dostat se domů, není to tak. Její dobrodružství v kouzelné zemi Oz ještě nekončí.
10.3.,
10:30
Jen počkej, hlemýždi!
Na Malé scéně Radosti uvidí děti tři krátké pohádky a každá z nich je hraná jiným typem loutek. První – maňásková – bude o tom, jak Jarda Uzlíček kopal brambory a co se při tom stalo, druhá – hraná loutkami na nitích, tedy marionetami – se jmenuje Kašpárek a žába Kuňka a poslední Jen počkej, hlemýždi. V ní se hraje loutkou, které se říká „manekýn“ a příběh je o hlemýždi Pepovi, který běhá rychleji, než lovecký pes a který se svými kamarády – zajícem, ježkem a veverkou vyzraje nad zlým vlkem.
Uvádíme od března 2019 pro MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ.
10.3.,
10:00, 14:30
Sněhurka a sedm trpaslíků
Pětice herců zahraje loutkami malým divákům známou pohádku o krásné a hodné Sněhurce, o královně, která Sněhurce závidí její krásu i lásku prince, o sedmi trpaslících, u kterých našla Sněhurka úkryt – a také o tom, jak kvůli zlé královně Sněhurka málem umřela, ale nakonec to zásluhou prince všechno dobře dopadlo – a byla svatba.
11.3.,
9:00
Sněhurka a sedm trpaslíků
Pětice herců zahraje loutkami malým divákům známou pohádku o krásné a hodné Sněhurce, o královně, která Sněhurce závidí její krásu i lásku prince, o sedmi trpaslících, u kterých našla Sněhurka úkryt – a také o tom, jak kvůli zlé královně Sněhurka málem umřela, ale nakonec to zásluhou prince všechno dobře dopadlo – a byla svatba.
11.3.,
16:30
Kao a Maki
Trochu jiná loutková pohádka pro tři herce, příběh určený pro nejmenší diváky od jednoho roku v doprovodu rodičů, či starších sourozenců. Hrací prostor je společný pro diváky i herce. Jednoduchý příběh komponovaný jako zážitková podívaná, s užitím světelných, loutkových i hudebních prostředků. Živá muzika, vytvářená jednoduchými nástroji.
Je ráno, medvěd Kao spí ve svém pelíšku. Probudí se vylézá z nory, „oblékne se“ a snídá. Rozdělí se o jídlo s ptáčkem a žížalou, společně si zazpívají. Kao na procházce potká motýla, dovádějí spolu, a Kao si natluče koleno. Pak začne pršet, oba se schovají, pozorují déšť i duhu, potom jdou na borůvky – a v borůvčí se objevuje druhý medvídek Maki… tímto způsobem je rozvíjen jednoduchý příběh, založený zejména na vizuálních a akustických vjemech a podnětech, jehož poklidný rytmus určují do značné míry diváci – batolata a jejich zájem a pozornost.
12.3.,
9:00
Jen počkej, hlemýždi!
Na Malé scéně Radosti uvidí děti tři krátké pohádky a každá z nich je hraná jiným typem loutek. První – maňásková – bude o tom, jak Jarda Uzlíček kopal brambory a co se při tom stalo, druhá – hraná loutkami na nitích, tedy marionetami – se jmenuje Kašpárek a žába Kuňka a poslední Jen počkej, hlemýždi. V ní se hraje loutkou, které se říká „manekýn“ a příběh je o hlemýždi Pepovi, který běhá rychleji, než lovecký pes a který se svými kamarády – zajícem, ježkem a veverkou vyzraje nad zlým vlkem.
Uvádíme od března 2019 pro MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ.
12.3.-13.3.,
8:30, 10:30
Čaroděj ze Země Oz
Když Lyman F. Baum napsal v roce 1900 knížku pro děti Čaroděj ze země Oz, stal se z ní podobný fenomén jako o století později z Harryho Pottera. Děti zbožňovaly příběhy o Dorotce a jejích společnících, o Velikém Ozovi, hodných i zlých čarodějnicích, mluvících zvířatech a mnoha neobvyklých bytostech.
Vše začíná, když tornádo odnese Dorotku i s její chaloupkou do čarovné země Oz. Jenom Veliký Oz jí může pomoct najít cestu zpátky domů. Proto se k němu vydá do Smaragdového města. Cestou se k ní připojí Hastroš, Plecháč a Lev, kteří chtějí od Velikého Oze splnit také svá přání. Veliký Oz je však pošle splnit nečekaně těžký úkol – porazit zlou čarodějnici ze západu. To je jeho podmínka, aby Dorotce i jejím společníkům splnil jejich přání. Jestli myslíte, že když se jim to podaří, tak už Dorotce nic nebude bránit dostat se domů, není to tak. Její dobrodružství v kouzelné zemi Oz ještě nekončí.
14.3.-15.3.,
8:30, 10:30
Budulínek z hudebky
Pohádka o Budulínkovi patří neodmyslitelně do zlatého fondu literatury pro nejmenší a totéž platí i pro scénickou podobu. V historii dětských divadel (Radost nevyjímaje) najdeme mnoho nejrůznějších zpracování a variací známého příběhu. V. Peška rozehrává pohádku v prostředí lesní hudební školy, kde je ředitelem pan Dědeček a kam chodí zpívat a hrát i lesní zvířátka. Samozřejmě ale ve scénáři zůstávají všechny reálie známé pohádky – Budulínkova babička vaří výtečný hrášek, který má ráda liška. Budulínek je neposlucha a lišce otevře i přes zákaz. Liška ho unese do doupěte ke svým liščatům a babičce i dědečkovi nezbude nic jiného, než jít Budulínka hledat. Jak to dopadne je celkem známá věc-samozřejmě dobře. A už z názvu je patrné, že v téhle pohádkové komedii pro nejmenší se bude hodně hrát a zpívat.
17.3.,
10:00 a 14:30
O pejskovi a kočičce
Dramatizace několika příběhů z klasické knížky pro děti. Inscenace je ideální pro první návštěvu divadla právě s těmi nejmenšími diváky, kteří uvidí jak to bylo, když pejsek a kočička spolu hospodařili. Měli u lesa svůj malý domeček a tam spolu bydleli – a jednoho dne měli svátek i narozeniny – a tak se pustili do pečení dortu, jindy zase myli špinavou podlahu – a tak se urousali, že museli vyprat i sami sebe. Jindy zase našli panenku, která tence plakala a začali se o ni starat jako o svoje děťátko…
O mimořádném úspěchu této inscenace svědčí i to, že po 30 letech od premiéry je prakticky bez přerušení na repertoáru divadla.
17.3.,
14:30
Loktibrada
Volná dramatizace jedné z Divadelních pohádek letošního jubilanta a významného brněnského rodáka Aloise Mikulky. Vlasta Špicnerová (dramatička, režisérka i osobitá herečka) obohatila předlohu zajímavým rámcem = „dnes se v divadle nehraje“. Jenže jevištní technik, garderobiérka a uklizečka s údivem zjistí, že v hledišti sedí děti. Rozhodnou se tedy, že příběh o hodné Dívčince, zlé Maceše a tajemném a trochu podivném skřítkovi Loktibradovi zahrají dětem oni sami. Scénář je vtipný a svižný, umožňuje komunikaci s dětmi a navíc samozřejmě, jak to ve správné pohádce bývá, laskavost a obětavost zvítězí nad závistí, hamižností a zlobou.
18.3.,
9:00
O pejskovi a kočičce
Dramatizace několika příběhů z klasické knížky pro děti. Inscenace je ideální pro první návštěvu divadla právě s těmi nejmenšími diváky, kteří uvidí jak to bylo, když pejsek a kočička spolu hospodařili. Měli u lesa svůj malý domeček a tam spolu bydleli – a jednoho dne měli svátek i narozeniny – a tak se pustili do pečení dortu, jindy zase myli špinavou podlahu – a tak se urousali, že museli vyprat i sami sebe. Jindy zase našli panenku, která tence plakala a začali se o ni starat jako o svoje děťátko…
O mimořádném úspěchu této inscenace svědčí i to, že po 30 letech od premiéry je prakticky bez přerušení na repertoáru divadla.
18.3.-19.3.,
9:00
Loktibrada
Volná dramatizace jedné z Divadelních pohádek letošního jubilanta a významného brněnského rodáka Aloise Mikulky. Vlasta Špicnerová (dramatička, režisérka i osobitá herečka) obohatila předlohu zajímavým rámcem = „dnes se v divadle nehraje“. Jenže jevištní technik, garderobiérka a uklizečka s údivem zjistí, že v hledišti sedí děti. Rozhodnou se tedy, že příběh o hodné Dívčince, zlé Maceše a tajemném a trochu podivném skřítkovi Loktibradovi zahrají dětem oni sami. Scénář je vtipný a svižný, umožňuje komunikaci s dětmi a navíc samozřejmě, jak to ve správné pohádce bývá, laskavost a obětavost zvítězí nad závistí, hamižností a zlobou.
19.3.-20.3.,
9:00
Špalíček veršů a pohádek
Inscenace, která je určená pro velmi komorní hrací prostor na scéně Muzea loutek (kapacita cca 40 diváků). Známé a dodnes velmi oblíbené Hrubínovy verše, říkadla a pohádky jsou tematicky komponované do čtyř ročních období. Je jaro, narodí se malý Kubík a prožívá svůj první rok života a samozřejmě si zároveň „osahává“ svět kolem sebe, seznamuje se s lidmi, zvířátky, stromy i květinami i zajímavými věcmi. Tatínek a maminka mu také zahrají čtyři veršované pohádky: O Koblížkovi, Červenou Karkulku, Kuřátko a obilí a o Palečkovi a jeho kamarádech. Protože se všechno odehrává „na krok“ od publika, jde o velmi kontaktní inscenaci, přitažlivou zejména pro nejmenší diváky. Velký význam má i výtvarná a hudební složka inscenace. Je to představení velmi vhodné pro první návštěvu divadla.
19.3.,
8:30 a 10:30
O pejskovi a kočičce
Dramatizace několika příběhů z klasické knížky pro děti. Inscenace je ideální pro první návštěvu divadla právě s těmi nejmenšími diváky, kteří uvidí jak to bylo, když pejsek a kočička spolu hospodařili. Měli u lesa svůj malý domeček a tam spolu bydleli – a jednoho dne měli svátek i narozeniny – a tak se pustili do pečení dortu, jindy zase myli špinavou podlahu – a tak se urousali, že museli vyprat i sami sebe. Jindy zase našli panenku, která tence plakala a začali se o ni starat jako o svoje děťátko…
O mimořádném úspěchu této inscenace svědčí i to, že po 30 letech od premiéry je prakticky bez přerušení na repertoáru divadla.
21.3.,
8:30 a 10:30
Mach a Šebestová
Jevištní podoba známé knížky – příběhů Macha a Šebestové, žáků 3.b. Nechybí ani spolužáci Kropáček, Pažout a Horáček, paní Kadrnožková, pes Jonatán, paní učitelka – a mnozí další. A samozřejmě uvidíte, jak to bylo s kouzelným utrženým sluchátkem, jak bojovali s Kropáčkovou angínou a budete svědky i přepadení piráty na dobrodružném výletě.
21.3.,
9:00
Tři pohádky pro rošťáky
První pohádka je o princi, který si hledal nevěstu – ale nechtěl žádnou jinou, než stoprocentně „opravdovou“ princeznu. Druhá je o šikovném chlapci s trochu divným jménem, který přechytračil vlka, a vysloužil si od krále odměnu. A třetí je o princezně, kterou vyčaroval kouzelník z čarovného klobouku – a pak s ní měl spoustu starostí, protože se také – jako každá princezna – chtěla vdávat, ale žádný ženich jí nebyl dost dobrý. A jak to všechno nakonec dopadlo? To se dozvíte, když přijdete do Muzea loutek – a ještě si k návštěvě vyberete divadelní představení.
22.3.,
18:00
Čaroděj ze Země Oz
Když Lyman F. Baum napsal v roce 1900 knížku pro děti Čaroděj ze země Oz, stal se z ní podobný fenomén jako o století později z Harryho Pottera. Děti zbožňovaly příběhy o Dorotce a jejích společnících, o Velikém Ozovi, hodných i zlých čarodějnicích, mluvících zvířatech a mnoha neobvyklých bytostech.
Vše začíná, když tornádo odnese Dorotku i s její chaloupkou do čarovné země Oz. Jenom Veliký Oz jí může pomoct najít cestu zpátky domů. Proto se k němu vydá do Smaragdového města. Cestou se k ní připojí Hastroš, Plecháč a Lev, kteří chtějí od Velikého Oze splnit také svá přání. Veliký Oz je však pošle splnit nečekaně těžký úkol – porazit zlou čarodějnici ze západu. To je jeho podmínka, aby Dorotce i jejím společníkům splnil jejich přání. Jestli myslíte, že když se jim to podaří, tak už Dorotce nic nebude bránit dostat se domů, není to tak. Její dobrodružství v kouzelné zemi Oz ještě nekončí.
22.3.,
10:00
Praštěné pohádky aneb Z mýtů s povídaček slavného indiánského kmene Čučudejů
Indiánský kmen Čučudejů si autor vymyslel a pohádky jsou poněkud „praštěné“. Pohádka první „je o tom, kterak macecha Wakýja malého Ahajúta a malou Šavenys do černého lesa vyhnala, a jak děti na zlého ducha Kadědanoku a jeho družku Kababinoku narazily a co z toho vzešlo“. Následující pohádka vypráví „o tom, kterak se nejšerednější indián Wahurka stal náčelníkem kmene Čučudejů a kterak ho z osidel smrti zachránila indánská dívka Nataša.“ V obou případech jde o recesní, tedy žertovné zpracování klasických pohádek O perníkové chaloupce a O Sněhurce.
24.3.,
10:30
Tři pohádky pro rošťáky
První pohádka je o princi, který si hledal nevěstu – ale nechtěl žádnou jinou, než stoprocentně „opravdovou“ princeznu. Druhá je o šikovném chlapci s trochu divným jménem, který přechytračil vlka, a vysloužil si od krále odměnu. A třetí je o princezně, kterou vyčaroval kouzelník z čarovného klobouku – a pak s ní měl spoustu starostí, protože se také – jako každá princezna – chtěla vdávat, ale žádný ženich jí nebyl dost dobrý. A jak to všechno nakonec dopadlo? To se dozvíte, když přijdete do Muzea loutek – a ještě si k návštěvě vyberete divadelní představení.
24.3.,
10:00, 14:30
O perníkové chaloupce
Dramatizace klasické pohádky pro nejmenší. Věrně je zachován příběh o tatínkovi dřevorubci a o jeho dětech Jeníčkovi a Mařence, kteří zabloudí v lese a dojdou k perníkové chaloupce, ve které bydlí Ježibaba a Ježidědek. Strašidelné momenty pohádky jsou oslabeny díky humorné nadsázce a děti neustále vědí, že všechno je „jenom jako“ a že se tedy nemusí bát. Proto má inscenace velký úspěch i u nejmenších diváků.
25.3.,
10:00
Bylo nás pět
Scénická adaptace knihy, která patří k základnímu fondu české humoristické literatury pro mládež i pro dospělé. Půvabné a humorné vyprávění Petra Bajzy, jehož tatínek má obchod v malém městě. Péťa kamarádí s Antonínem Bejvalem, Čeňkem Jirsákem, Edou Kemlinkem, a Zilvarem z chudobince. Je jich tedy pět. Zažívají spolu mnohá dobrodružství ve škole, v kině, při potyčkách s Habrováky a častých rošťárnách, za které inkasují kázání i pohlavky dospělých. Kromě tatínka a maminky Bajzových nebudou ani v naší inscenaci chybět služka Kristýna, zvaná Rampepurda, Péťův bratr Láďa, cukrář Svoboda a jeho dcerka Evička, ale ani protivní manželé Vařechovi (Péťův strýc a teta), nebo pan Fajst.
Představení hrajeme s velkým ohlasem před téměř pokaždé vyprodaným hledištěm. Baví se stejně děti i dospělí, protože jde tak trochu i o návrat do dětství.
26.3.,
9:00
Jen počkej, hlemýždi!
Na Malé scéně Radosti uvidí děti tři krátké pohádky a každá z nich je hraná jiným typem loutek. První – maňásková – bude o tom, jak Jarda Uzlíček kopal brambory a co se při tom stalo, druhá – hraná loutkami na nitích, tedy marionetami – se jmenuje Kašpárek a žába Kuňka a poslední Jen počkej, hlemýždi. V ní se hraje loutkou, které se říká „manekýn“ a příběh je o hlemýždi Pepovi, který běhá rychleji, než lovecký pes a který se svými kamarády – zajícem, ježkem a veverkou vyzraje nad zlým vlkem.
Uvádíme od března 2019 pro MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ.
26.3.-27.3.,
8:30, 10:30
Krkonošské pohádky
Hamižný a lakotný Trautenberk, Hanče, Kuba a Hajnej, kteří mu slouží a vládce hor Krakonoš jsou hlavnímu postavami dnes už klasických pohádek M. Kubátové. Jejich nové příhody s kouzelnou píšťalou, s lovem na Krakonošova jelena a s čarovnými dudami uvidíte tentokrát v jevištním zpracování. Jak už víme, Trautenberk chce vždycky všechno využít ve svůj prospěch, zneužívá dobroty Hanče, Kuby i Hajného – ale na Krakonoše je krátký, takže je za své podvody nakonec spravedlivě potrestán. V pohádce vystupují samozřejmě také nejrůznější zvířátka, kterých je v Krakonošově království plno.
27.3.,
9:00
Jen počkej, hlemýždi!
Na Malé scéně Radosti uvidí děti tři krátké pohádky a každá z nich je hraná jiným typem loutek. První – maňásková – bude o tom, jak Jarda Uzlíček kopal brambory a co se při tom stalo, druhá – hraná loutkami na nitích, tedy marionetami – se jmenuje Kašpárek a žába Kuňka a poslední Jen počkej, hlemýždi. V ní se hraje loutkou, které se říká „manekýn“ a příběh je o hlemýždi Pepovi, který běhá rychleji, než lovecký pes a který se svými kamarády – zajícem, ježkem a veverkou vyzraje nad zlým vlkem.
Uvádíme od března 2019 pro MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ.
28.3.,
8:30, 10:30
Čaroděj ze Země Oz
Když Lyman F. Baum napsal v roce 1900 knížku pro děti Čaroděj ze země Oz, stal se z ní podobný fenomén jako o století později z Harryho Pottera. Děti zbožňovaly příběhy o Dorotce a jejích společnících, o Velikém Ozovi, hodných i zlých čarodějnicích, mluvících zvířatech a mnoha neobvyklých bytostech.
Vše začíná, když tornádo odnese Dorotku i s její chaloupkou do čarovné země Oz. Jenom Veliký Oz jí může pomoct najít cestu zpátky domů. Proto se k němu vydá do Smaragdového města. Cestou se k ní připojí Hastroš, Plecháč a Lev, kteří chtějí od Velikého Oze splnit také svá přání. Veliký Oz je však pošle splnit nečekaně těžký úkol – porazit zlou čarodějnici ze západu. To je jeho podmínka, aby Dorotce i jejím společníkům splnil jejich přání. Jestli myslíte, že když se jim to podaří, tak už Dorotce nic nebude bránit dostat se domů, není to tak. Její dobrodružství v kouzelné zemi Oz ještě nekončí.
28.3.,
9:00
Tři pohádky pro rošťáky
První pohádka je o princi, který si hledal nevěstu – ale nechtěl žádnou jinou, než stoprocentně „opravdovou“ princeznu. Druhá je o šikovném chlapci s trochu divným jménem, který přechytračil vlka, a vysloužil si od krále odměnu. A třetí je o princezně, kterou vyčaroval kouzelník z čarovného klobouku – a pak s ní měl spoustu starostí, protože se také – jako každá princezna – chtěla vdávat, ale žádný ženich jí nebyl dost dobrý. A jak to všechno nakonec dopadlo? To se dozvíte, když přijdete do Muzea loutek – a ještě si k návštěvě vyberete divadelní představení.
29.3.,
9:00, 18:00
Pojďte pane, budeme si hrát
„Potkali se u Kolína“ – původně samostatný krátkometrážní snímek (1965) Břetislava Pojara. Později navazují další díly a vzniká seriál „Pojďte pane, budeme si hrát“. Divadlo Radost získalo souhlas k převedení příběhů dvou medvědů – jednoho vychytralého a druhého dobráckého – do jevištní podoby. Všechno také začíná u Kolína. V malém nádražním kině dva hudebníci čekají na vlak a stanou se spoluhráči medvědích nápadů, proměn, škorpení i příhod.
Věřme, že rozmanité výtvarné i scénické možnosti loutkového divadla osloví malé i velké diváky bohatou imaginací a smyslem pro vizuální vtip tak, jako tomu bylo u stěžejního díla Břetislava Pojara.
31.3.,
16:30
Kao a Maki
Trochu jiná loutková pohádka pro tři herce, příběh určený pro nejmenší diváky od jednoho roku v doprovodu rodičů, či starších sourozenců. Hrací prostor je společný pro diváky i herce. Jednoduchý příběh komponovaný jako zážitková podívaná, s užitím světelných, loutkových i hudebních prostředků. Živá muzika, vytvářená jednoduchými nástroji.
Je ráno, medvěd Kao spí ve svém pelíšku. Probudí se vylézá z nory, „oblékne se“ a snídá. Rozdělí se o jídlo s ptáčkem a žížalou, společně si zazpívají. Kao na procházce potká motýla, dovádějí spolu, a Kao si natluče koleno. Pak začne pršet, oba se schovají, pozorují déšť i duhu, potom jdou na borůvky – a v borůvčí se objevuje druhý medvídek Maki… tímto způsobem je rozvíjen jednoduchý příběh, založený zejména na vizuálních a akustických vjemech a podnětech, jehož poklidný rytmus určují do značné míry diváci – batolata a jejich zájem a pozornost.
31.3.,
10:00, 14:30
Praštěné pohádky aneb Z mýtů s povídaček slavného indiánského kmene Čučudejů
Indiánský kmen Čučudejů si autor vymyslel a pohádky jsou poněkud „praštěné“. Pohádka první „je o tom, kterak macecha Wakýja malého Ahajúta a malou Šavenys do černého lesa vyhnala, a jak děti na zlého ducha Kadědanoku a jeho družku Kababinoku narazily a co z toho vzešlo“. Následující pohádka vypráví „o tom, kterak se nejšerednější indián Wahurka stal náčelníkem kmene Čučudejů a kterak ho z osidel smrti zachránila indánská dívka Nataša.“ V obou případech jde o recesní, tedy žertovné zpracování klasických pohádek O perníkové chaloupce a O Sněhurce.